Občas nám něco ujede, aniž bychom chtěli. Občas je to komunikace některých vedoucích na denní bázi a jinak to prostě neumí. Občas někteří takto jednají, protože můžou. Ale to nám nedává žádné právo se takto k holkám, klukům, ale i jiným vedoucím chovat. Protože i tyto “obyčejné” věty a k nim patřičný důraz může skauty a skautky zraňovat.
Přemýšlel/a jsi někdy o tom, zda svým přístupem k ostatním v oddíle vytváříš vzájemnou důvěru? Myslíš, že se v oddíle navzájem všichni respektují? (Přečti si článek Respektující tým). Využíváš partnerský, či spíš autoritativní přístup v jednání s holkami a kluky?
Často jsme my vedoucí těmi, komu se světluška či skaut svěří s trápením, zároveň právě my můžeme být i těmi, kteří se (přímo, či nepřímo) na ubližování podílí.
“Co může holkám a klukům ubližovat?
Náš způsob motivace:
- Používáme nepřiměřené tresty a odměny (např. letecký den na táboře za neuklizené stany).
- Neurčujeme hranice.
- Sledujeme osobní zájmy (pomocí manipulace).
Naše chování:
- Ve skupině s ostatními vedoucími jsme na sebe zlí, pomlouváme, nejsme ochotní dělat kompromisy apod.
- K holkám a klukům se chováme arogantně, máme oblíbence a neoblíbence, které můžeme vědomě či nevědomě i šikanovat.
- Přehlížíme jakékoliv formy šikany a dalšího trápení mezi skauty a skautkami.
- Nejdeme dobrým příkladem (dovolíme konzumaci alkoholu nezletilým, riskujeme na vodě,...).
Náš přístup k přípravě a realizaci programů:
- Nepromýšlíme dostatečně, zda jsou programy vhodné pro věkovou skupinu účastníků a účastnic programů.
- Podceňujeme či přeceňujeme rozpoložení účastníků, neboli nedostatečně promýšlíme celkovou dramaturgii programů, případně operativně neměníme programy, když skupina není v optimálním stavu a není bezpečné program zařadit - zejména u delších akcí typu tábor.
- Neuvědomujeme si či přehlížíme rizika např. u rituálů, rolových her, sebepoznávacích programů (jdeme v programech příliš do hloubky, nerespektujeme osobní hranice jedinců, zařazujeme formy či prostředky, které neodpovídají „herní zkušenosti“ hráčů ani organizátorů apod.), ale i u aktivit jako lezení po skalách, koupání v rybníce aj.” (Vacková, 2017).
U přípravy programů může v prevenci fyzických či psychických úrazů pomoci řízení rizik, o kterém jsme vedli rozhovor s Jelenem – Milanem Hanušem (kapitán oddílu a instruktor Prázdninové školy Lipnice). U motivace, našeho chování, ale i u realizaci programů je dobré začít u sebe a pak pokračovat u ostatních v týmu – ohlédnout se zpátky, co a jak jsme dosud dělali, s jakým přístupem k holkám a klukům jsme pracovali. Teprve potom můžeme udělat krok vpřed směrem, který vede k většímu bezpečí, než v našem oddíle bylo dosud. Co to znamená?
“Připravme se sami v sobě:
- Přemýšlej o sobě – zastav se a dívej se na to, jak se chováš, proč děláš, co děláš.
- Přemýšlej o dětech – jaké jsou, proč věří právě tobě.
- Pokud mezi svými výchovnými prostředky máš i tresty a odměny, přemýšlej, zda tím děti motivuješ a dáváš jim správný příklad.
- Nenech se strhnout aktuálními silnými emocemi (např. velkým rozčilením či velkým rozradostněním apod.).
- Netrestej či nereaguj v afektu, může se tím napáchat spoustu škod.
- Pokus se svou reakci odložit, až se zklidníš, či se nauč reagovat popisným způsobem: „Tondo, teď jsem fakt naštvaný a vůbec se mi nelíbí, jak se s zachoval vůči Markovi.“
Připravme se v partě lidí, se kterými spolupracujeme:
- Povídejte si společně o dětech – jak se jim daří, jak se posouvají, kde váháte a nevíte si rady.
- Mluvte spolu také o tom, když se vám něco/nějaké chování nelíbí, abyste se nedostali do podobné situace jako jeden z brášků, který si nevěděl rady: „V září jsem přišel z jiného oddílu a jsem v oddílové radě nový. Všiml jsem si, že jeden z vedoucích nepřiměřeně trestá kluky v oddíle. Nelíbí se mi to, ale jsem asi jediný, komu to nepřijde správné.“
- Pojmenujte si pravidla chování k dětem i k sobě navzájemzapojte do hlídání bezpečí i rodiče dětí – ať vám řeknou, pokud by vypozorovali, že není vše tak, jak má být.
- Vzdělávejte se – jezděte na vzdělávací akce či kurzy a pořádejte ve středisku vzdělávací programy, které mohou vaši činnost usnadnit tak, aby se vám rizikům dařilo předcházet (můžete si např. objednat semináře z nabídky vzdělávání na klíč).
- Sestavte si krizový scénář, co dělat, když…” (Vacková, 2017).
Není to kompletní výčet aktivit, které můžeme udělat pro bezpečné prostředí v našich oddílech. Je to základ, od kterého se dá odrazit. A když začnu u sebe, možná uvidím něco, co se mi ostatní snažili říct už dávno a co nebylo úplně správné. Jen jsem to nechtěl/a vidět a slyšet.
Jenomže přijímání zpětné vazby, stejně jako její dávání, je neopomenutelnou součástí komunikace a zlepšování všeho, co děláme. V rámci možných narušení vztahů někdy raději mlčíme. Nebo mlčíme, protože nevíme, jak se ozvat, když jde o citlivou věc. Nebo si myslíme, že jsme jediný s odlišným názorem a tak asi o nic nejde. Důvodů je jistě více. Avšak pokud se ve tvém okolí děje nějaké bezpráví na holkách nebo klucích, netvař se, že nevidíš a reaguj. Nepřehlížejme a netolerujme nevhodné chování ostatních vedoucích, ale i ostatních skautů a skautek.
Pokud nevím, jak reagovat, jak zasáhnout, co mám dělat, vždy se mohu s někým poradit. S kým? Nejlepší je nejdřív zkusit někoho z blízkého okolí - vedoucí střediska, výchovnou zpravodajku. Je-li potřeba, můžeme oslovit rodiče - odborníka (psycholog, právník,...) či využít další možnosti poradenství. Mapu případné pomoci a na koho se obrátit, najdeš zde na Zpravodajství.
Tak přeji hodně sil nejen na tábory, ale také pro běžnou skautskou činnost, abychom holkám a klukům dokázali umožnit nezapomenutelné zážitky bez velkých úrazů!
Více podnětů ke stejnému tématu si můžeš přečíst v dalších článcích v časopise Skauting:
Inspiraci na programy k šikaně, ubližování dospělými či sexuálnímu obtěžování najdeš v časopisech Světýlko a Skaut.
Video na youtube: Kodex vypráví – vůči jiným dospělým v organizaci
Zavítej také na rozcestník Bezpečný skauting na Křižovatce, kde najdeš další témata týkající se psychického, fyzického a sexuálního bezpečí.
Pokud se ve tvém okolí podle tebe objevuje nějaké opravdu rizikové či škodlivé jednání ze strany vedoucích a nevíš si s tím rady (a jiné zdroje podpory na to nestačí, napiš na poradna@skaut.cz.
Zdroj: VACKOVÁ, Petra. Moc v mých rukou. casopis.skauting.cz [online]. [cit. 2023-05-15]. Dostupné online
Kačka – Kateřina Slavíková
koordinátorka personalistických projektů
