Na základě zkušeností účastníků a účastnic výchovné poradny se ukazuje, že cílem výchovných plánů není mít formální dokument, ale jasně formulovanou vizi a konkrétní cíle, které vedoucí oddílů dokážou přenášet do každodenní činnosti.
Výchovný plán by měl vycházet z analýzy současného stavu oddílu – tedy zhodnocení silných stránek, oblastí pro rozvoj a potřeb členů a členek oddílu. Pomocníkem pro analýzu může být hodnocení kvality, semafor nebo diskuze v oddílové radě. Na základě toho se stanovují SMART cíle: srozumitelné, motivující, ale i dostatečně odvážné a inspirativní. Plán by měl zahrnovat nejen cíle oddílové činnosti, ale i rozvoj vedení a rádců a rádkyň – například prostřednictvím kurzů, workshopů či tematického vzdělávání. Neměly by chybět termíny oddílových rad jako milníky, kdy se zpětně hodnotí, jak moc se nám plány daří plnit.
Důležité je i to, že odpovědnost neleží na jednom člověku, ale je rozložená mezi členy a členky oddílové rady, což napomáhá prevenci vyhoření. Sdílení úkolů a otevřená komunikace udržují dlouhodobou motivaci týmu. Plán by měl být sdílený dokument, do jehož tvorby se zapojují všichni členové oddílové rady, ideálně i rádcové a rádkyně. Užitečné je zapojit i samotné členy a členky oddílu kreativními způsoby – ptát se jich, co se chtějí naučit, jakými chtějí být,... Sdíleným plánem se myslí i fyzicky dostupný dokument v klubovně, který znají jak členové, tak do určité míry i rodiče - například kalendář akcí nebo přehled oddílových cílů.
Výchovní zpravodajové a zpravodajky mohou středisku či okresu pomoci v tvorbě plánů, například nabídkou konzultace, facilitace nebo workshopu, kde oddíly mohou své plány tvořit společně. Důležité je podporovat sdílení mezi středisky a inspirovat se navzájem – například prostřednictvím krátkých setkání, tematických snídaní nebo výměny zkušeností při radách vůdců. Zajímavým způsobem je i vytvoření pracovních skupin v rámci střediska, které se zaměřují na konkrétní oblasti, například výchovu či personalistiku. Tak se předejde situaci, kdy všichni řeší vše najednou, a porady se zbytečně protahují. V praxi to může vypadat tak, že během porady mají jednotlivé pracovní skupiny vyhrazený čas na konzultace svého tématu a následně krátce představí výsledek ostatním členům střediskové rady.
Nezapomeňme na udržitelnost a přenositelnost plánů. Plány mají smysl, když se k nim oddíly pravidelně vracejí – například prostřednictvím milníků, pravidelných reflexí nebo krátkých ohlédnutí na střediskových radách. S přenositelností plánů souvisí i téma nástupnictví. Důraz na předávání zkušeností a podpory nových vedoucích je klíčový i v kontextu výchovných plánů. Oddíly, které mají jasně formulované cíle, snáze zachovávají kontinuity výchovy při změně vedení.
Výchovné plány nejsou cílem samy o sobě, ale prostředkem, jak udržovat živou vizi oddílu a posilovat vědomou práci se skautskou výchovnou metodou a hodnotami.
Chtěl by ses připojit na další výchovnou poradnu?
Koná se každou první středu v měsíci od 20:00, v říjnu na téma Rádcovské kurzy. Více o tom, jak poradny probíhají se dočteš zde. Pokud tě zajímá výchova ve středisku či okrese, přidej se do fb skupiny Výchovní zpravodajové.
Ludmila Klíčová - Liduš
koordinátorka výchovných zpravodajů
