Na základě zkušeností účastníků a účastnic výchovné poradny se ukazuje, že cílem výchovných plánů není mít formální dokument, ale jasně formulovanou vizi a konkrétní cíle, které vedoucí oddílů dokážou přenášet do každodenní činnosti.
Výchovný plán by měl vycházet z analýzy současného stavu oddílu – tedy zhodnocení silných stránek, oblastí pro rozvoj a potřeb členů a členek oddílu. Pomocníkem pro analýzu může být hodnocení kvality, semafor nebo diskuze v oddílové radě. Na základě toho se mohou stanovit SMART cíle: srozumitelné, motivující, ale i dostatečně odvážné a inspirativní. Každopádně jde to i bez smartování, jde o to najít způsob, který vám nejlépe sedne. Plán by měl zahrnovat nejen cíle oddílové činnosti, ale i rozvoj vedení a rádců a rádkyň – například prostřednictvím kurzů, workshopů či tematického vzdělávání. Neměly by chybět termíny oddílových rad jako milníky, kdy se zpětně hodnotí, jak moc se nám plány daří plnit.
Důležité je i to, že odpovědnost neleží na jednom člověku, ale je rozložená mezi členy a členky oddílové rady, což napomáhá prevenci vyhoření. Sdílení úkolů a otevřená komunikace udržují dlouhodobou motivaci týmu. Plán by měl být sdílený dokument, do jehož tvorby se zapojují všichni členové oddílové rady, ideálně i rádcové a rádkyně. Užitečné je zapojit i samotné členy a členky oddílu kreativními způsoby – ptát se jich, co se chtějí naučit, jakými chtějí být,... Sdíleným plánem se myslí i fyzicky dostupný dokument v klubovně, který znají jak členové, tak do určité míry i rodiče - například kalendář akcí nebo přehled oddílových cílů.
Výchovní zpravodajové a zpravodajky mohou středisku či okresu pomoci v tvorbě plánů, například nabídkou konzultace, facilitace nebo workshopu, kde oddíly mohou své plány tvořit společně. Důležité je podporovat sdílení mezi oddíly a inspirovat se navzájem – například prostřednictvím krátkých setkání, tematických snídaní nebo výměny zkušeností při radách vůdců. Zajímavým způsobem je i vytvoření pracovních skupin v rámci střediska, které se zaměřují na konkrétní oblasti, například výchovu či personalistiku. Tak se předejde situaci, kdy všichni řeší vše najednou, a porady se zbytečně protahují. V praxi to může vypadat tak, že během porady mají jednotlivé pracovní skupiny vyhrazený čas na konzultace svého tématu a následně krátce představí výsledek ostatním členům střediskové rady.
Nezapomeňme na udržitelnost a přenositelnost plánů. Plány mají smysl, když se k nim oddíly pravidelně vracejí – například prostřednictvím milníků, pravidelných reflexí nebo krátkých ohlédnutí na střediskových radách. S přenositelností plánů souvisí i téma nástupnictví. Důraz na předávání zkušeností a podpory nových vedoucích je klíčový i v kontextu výchovných plánů. Oddíly, které mají jasně formulované cíle, snáze zachovávají kontinuity výchovy při změně vedení.
Další tipy, jak posílit výchovné plány najdete na křižovatce ve Vybraných výchovných otázkách.
Výchovné plány nejsou cílem samy o sobě, ale prostředkem, jak udržovat živou vizi oddílu a posilovat vědomou práci se skautskou výchovnou metodou a hodnotami.
Chtěl by ses připojit na další výchovnou poradnu?
Koná se každou první středu v měsíci od 20:00, v říjnu na téma Rádcovské kurzy. Více o tom, jak poradny probíhají se dočteš zde. Pokud tě zajímá výchova ve středisku či okrese, přidej se do fb skupiny Výchovní zpravodajové.
Ludmila Klíčová - Liduš
koordinátorka výchovných zpravodajů
