Sdílej i ty své průšvihy – nejen ty dřívější, ale i v budoucnu, až se něco přihodí. Sdílej i skoroprůšvihy, protože i z těch je možné se poučit – jako v popsaném příběhu s vlakem. Vše důležité najdeš na prusvihy.skaut.cz.
Popis události
Z jedoucího vlaku mi začali vyskakovat členové výpravy. Proč? Chyba se stala ve vlaku při přípravě na výstup s krosnami. Děti zaplnily chodbu, nemohl jsem se dostat ke dveřím, ale do okýnek jsem trošičku viděl. Nesprávně jsem určil stranu, na kterou vystoupíme. Při výstupu nebylo poznat, že nejsme tam, kde máme být, cesta tam byla, ale vydlážděné nástupiště bylo na druhé straně. Průvodčí nás neviděla, zapískala a vlak se rozjel. Skauti v panice začali vyskakovat (místo zavření dveří), roveři dali dětem pokyn k rychlému výstupu. Z vlaku vyskočilo cca jen 6 lidí z 30. Jedno odřené koleno.
Jaká ponaučení si odnášíte?
Nyní děti do prostoru s dveřmi nepouštím, abych se mohl dobře rozhlédnout a posoudit situaci.
Komentář
Ponaučení, které si pisatel z události odnáší, se soustředí na správný postup při výstupu z vlaku. Jistě bylo co zlepšit: kromě zajištění dobrého rozhledu na obě strany a otevírání dveří vedoucím můžeme doporučit také komunikaci s posádkou vlaku. Při kontrole jízdenek se lze domluvit s průvodčím, aby nám poradil, na kterou stranu se v dané stanici obvykle vystupuje. Tím mu zároveň zdůrazníme, že v té stanici bude vystupovat skupina a nemělo by se tak stát, že si průvodčí nevšimne, že je něco špatně (protože ten oddíl dvaceti lidí, co měl vystoupit, nikde není). Pokud máme dostatek vedoucích, lze se rozdělit a vystupovat současně z více dveří (na správnou stranu, ovšem). Nicméně i při uplatnění všech doporučení se můžeme splést – na některých nádražích je skutečně téměř nemožné rozlišit, na kterou stranu se vystupuje. V novějších vlacích by měly dveře na nesprávnou stranu blokovány, ale může dojít k poruše elektroniky či jiné chybě. Proto není dobré na to nekriticky spoléhat.
Proto je dobré všechny upozornit, že pokud se vlak začne rozjíždět, je třeba okamžitě přerušit vystupování a zavřít dveře, i kdyby část výpravy měla odjet na příští zastávku. Situace totiž mohla skončit mnohem tragičtěji, nejen odřeným kolenem. Abychom se pod tlakem dokázali správně rozhodnout, je dobré celou situaci natrénovat a připravit krizový plán, jak případné rozdělení výpravy řešit. Pomůže, když jeden z vedoucích nebo zkušenějších roverů vystupuje jako poslední, má u sebe funkční telefon a máme na sebe číslo.
Vzniklou chybu lze také využít k dalšímu předávání zkušenosti. Na další schůzce můžeme například společně vyrobit sádrový model odřeného kolene a vystavit ho v klubovně na svislé desce (podobně jako loveckou trofej) s upozorněním, že z jedoucích dopravních prostředků se nikdy nevyskakuje. Takový artefakt zaujme nejen členy, kteří na výpravě chyběli, ale i nováčky, kteří poprvé do klubovny zavítají. Příběh a ponaučení, které se k vystavenému koleni váže, tak přežije i přímé účastníky události.
Děkujeme vedoucímu, který tuto nehodu sdílel. Popis případu jsme mírně stylisticky upravili a doplnili komentářem. Sdílejte taky svá ponaučení na prusvihy.skaut.cz a pomozte ostatním předcházet nehodám, nebo se lépe připravit na jejich řešení.
Zpracoval Jaroslav Petřík - Australan s podporou Jakuba Jasaně – Rogala a Martina Večeři.
