Skaut je pravdomluvný, skautka je pravdomluvná. Jak na to v době dezinformací?

Chceme sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce. Tedy musíme být připraveni rozeznat lež a polopravdu a také k tomu pomoci holkám a klukům v oddílech. Z internetových médií i sociálních sítí se na nás valí proud obrazů a zpráv. Které zobrazují skutečnost a které ne?

Spousta obsahu vypadá jako legitimní informace, vidíme jej za den několikrát, na různých místech. Sdílí ho naši známí, mluví o něm kolega v práci, přijde e-mailem od maminky. Něco z toho všeho jsou nejspíše dezinformace. Pomalé otáčení skutečnosti, upravování názorů, podsouvání věcí, které se nestaly. Stokrát opakované lži. Hlavním cílem dezinformátorů je znejistit nás - co je pravda a co ne? Pokud nebudeme věřit nikomu a ničemu, budeme nejsnáz manipulovatelní, nejednotní a neschopní táhnout za jeden provaz. Zneužitelní, mimo jiné také finančně.

Mluvme o tom, co čteme, vidíme, slyšíme - ale jako o něčem, co jsme četli, viděli, slyšeli. Nevydávejme svoje domněnky a názory za fakta. Buďme v tomto příkladem našim svěřencům v oddílech. Tady je několik praktických tipů, jak na to:

Jak poznám pravděpodobnou dezinformaci?

1. Od koho vítr vane

Zpozorněte, když dosavadní odborníci na klimatickou změnu, energetiku, proticovidová opatření začnou bagatelizovat válku. Je malá šance, že rozumějí všemu. Daleko pravděpodobnější je, že nerozumějí ani jednomu.

2. Původcem informace je nikdo

Autor informace je neznámý. Místo a čas události chybí. Video s neutrálním pozadím, rozostřená fotka. Pokud z takových zpráv někdo s určitostí vyvozuje závěry, mělo by vám v hlavě zablikat varovné světýlko.

3. Pajazyk

Musíte se soustředit, abyste pochopili, co chtěl autor říct? Zbystřete. Možná se neumí vyjadřovat nebo je unavený. Ale také to může být výsledek automatického překladu. Další podivnosti – cizí slovosled, špatná interpunkce, ZAPNUTÝ CAPS LOCK, přehršel vykřičníků, „ztroskotanci a zaprodanci“ – to všechno jsou příznaky, které zvyšují podezřelost textu.

4. Stará vesta

Máte pocit, že už jste někdy něco podobného četli, jen v jiném kontextu? Opět to zvyšuje podezření. Snadno ověříte tak, že kousek textu zkopírujete a proženete vyhledávačem. Totéž se dá udělat s obrázky. Pokud vyhledávač vyplivne několik různých stránek s úplně stejným textem, je to skoro jistě podezřelé – každý z nás píše trošku jinak.

5. Bomba!

Titulek nebo první věta něco hlásá, zbytek je o něčem jiném? Zase zpozorněte. Je to funkční taktika upoutání pozornosti, stojí na ní všechna bulvární média. Bulvár se pravdivostí tolik nezabývá, důležité je zaujmout čtenáře za každou cenu.

6. Protože je to TAJNÉ!!!

Pozor na slovo „tajné“. Současný svět je rychlý a propojený – když dojde k přírodní katastrofě, na druhém konci světa se to ví stejně rychle jako v nejbližším okolí. Jak se může něco důležitého utajit před celým světem?

7. Sdílejte, než to smažou

Tady už by vám měl v hlavě svítit červený lampion. Virální obsah se na internetu šíří, protože je zábavný nebo lidem připadá užitečný. Do videa s roztomilými koťaty nikdo nevkládá titulky „šiřte mě!“. Zamyslete se: proč po vás někdo chce, abyste zrovna tuhle zprávu rozmnožovali?

Na co nejspíše v dnešních dnech narazím?

Níže najdete malý výběr z mnoha sdělení, se kterými se patrně nyní potkáváte. Některá vymizí a místo nich se objeví jiná. Různými technikami se snaží o relativizaci hodnotových postojů, snaží se manipulovat. 

Paušalizace, přílišná generalizace
  • “Na Ukrajině jsou všichni fašisti, nacisti, banderovci.” (Skutečnost: Ukrajina je demokratický stát s volenými představiteli. Fungují tam různé politické strany, žijí tam různí lidé, kteří mají různé postoje.)
  • “Ukrajinci si sami si neumějí vládnout, potřebují silnou ruku, Putin jim ji přátelsky nabízí.” (Skutečnost: Putinova vojska rozpoutala boje po celém území Ukrajiny. Válkou lidé na Ukrajině trpí, umírají v ní nevinní bezbranní lidé - děti, důchodci, nemocní. Jejich utrpení je neospraveditelné.)
Omlouvání agrese
  • “Ukrajinci si za to můžou sami, neměli provokovat.” (Skutečnost: Rusko porušuje vlastní závazky i mezinárodní právo; zkouší, kam až mu zbytek světa dovolí zajít.)
  • “Rusové jsou mírumilovní, obyčejní lidé (sportovci, umělci). Lidé v Rusku vůbec za nic nemohou, sankce proti Rusku jsou trestuhodné.” (Skutečnost: Ruští občané mají různorodé názory a postoje. Část Rusů vojenskou agresi v Ukrajině podporuje, ať už z přesvědčení, nebo z nedostatku pravdivých informací.)
„Pacifismus“
  • “Nenechme se zatáhnout do války, NATO, USA a EU jsou váleční štváči. Ukrajinská vláda jsou loutky USA.” (Skutečnost: Ruská federace veřejně deklarovala, že chce znovu zabrat území pod bývalou nadvládou SSSR. Rusko napadlo Ukrajinu. Obrana vlastního území není agrese. Pomáháme napadenému.)
Strašení
  • “Když budeme Rusko provokovat, použijí atomovku." (Skutečnost: Můžeme jen odhadovat, jak reálná tato hrozba je.)
  • “Podporou Ukrajiny zvyšujeme napětí a utrpení lidí jak v ní, tak v Rusku.” (Skutečnost: Rusko napadlo suverénní stát, porušilo své závazky (Budapešťské memorandum z r. 1994). Podporou Ukrajiny hájíme dodržování mezinárodního práva, které je důležité i pro bezpečnost České republiky.)
Nedůvěra k (vlastním) autoritám
  • “Naši představitelé jsou jen loutky (korupčníci, vlastizrádci, …), ve skutečnosti nám vládnou vlci z Vólstrýtu.” (Skutečnost: Máme demokratické instituce, probíhají volby na všech úrovních a můžeme tak ovlivnit, kdo zemi vede. Máme možnost se přímo či nepřímo podílet na řešení našich problémů, na směřování naší země.)
  • “Zase se snaží zavést diktaturu, omezovat svobodu!” (Skutečnost: Za vyjádření svého názoru, za účast na demonstracích se v ČR nezavírá do vězení ani nevyhazuje z práce. Dokud nedojde k porušení zákonů, nehrozí účastníkům postih.)

Co s tím vším můžu dělat?

Nepomáhejme šířit dezinformace dále. 

Čas od času dojde ke katastrofě – nastane zemětřesení, vybuchne sopka, přiletí tornádo. Náhodou se to dozvíte od spolužačky, jejíž bratr je zrovna v centru dění. Videa a fotky z místa jsou nejasné, rozmazané, příspěvek na Facebook je psaný ve spěchu na mobilu, plný překlepů, text je emotivní, spíš výkřik než co jiného. Autor prosí o šíření informace, aby se o neštěstí rychle dozvědělo hodně lidí a poslali pomoc.

Jak tedy poznám skutečnou zprávu od dezinformace? Během hodiny je jí plný internet, zahraniční zpravodajství v TV a rádiu, stránky věnované dané oblasti. Po prvním rozmazaném videu a fotkách se objeví další, lepší. Přijdou upřesnění, kde bylo epicentrum, která sopka, jaké rychlosti dosáhl vítr; kolik je asi obětí.

Jednoduchá rada proto zní: počkejte. Pokud zprávu nelze potvrdit od jiných lidí, jinou cestou nebo z úplně jiných zdrojů, velmi pravděpodobně ji prostě můžete zapomenout. Buď je to dezinformace, nebo není důležitá. Pokud zprávy posuzujete dle návodu výše: každý jednotlivý bod sám o sobě nemusí mnoho znamenat, ale jestli napočítáte víc než tři, je to už hodně podezřelé.

Osvojit si tyto dovednosti potřebují i skauti, skautky a roveři. Buďte jim především dobrým příkladem. A pokud chcete pro ně připravit tematický program, některé tipy na připravené programy můžete najít např. v tomto článku o tom, jak má oddílový program reagovat na aktuální dění.

Zneužívání ochoty pomáhat

Dávejme si v současné situaci také pozor na žádosti o podporu. Nikomu neposkytujme informace o své platební kartě, ani internetovém bankovnictví. Pokud chceme přispět, použijme účty některé z charitativních organizací, nebo se obraťme na oficiální místa (státní instituce, ambasády). Před odesláním příspěvku je třeba zkontrolovat, že se skutečně jedná o účet dané organizace - přistupujte k němu z oficiálních stránek organizace. Nejste-li si jisti, nejprve se s někým poraďte.

Pro bližší orientaci v tématu např. doporučujeme:

Obecně o dezinformacích (a jejich využití v manipulaci, propagandě)
Ruská agrese na Ukrajině

Jana Jirasová (zpravodajka VRJ pro dospělé), ve spolupráci s Davidem Ondřichem