Předcházet sexuálnímu zneužívání je třeba i ve volnočasové práci s dětmi a mládeží

Sexuální zneužívání dětí, to je přeci něco, co se u nás u skautů nemůže stát! To si mnoho z nás myslí, ale bohužel je to omyl. Jaké jsou varovné známky sexuálního zneužívání? Jak na prevenci? A co máme dělat, když se to děje?

Skautská výchova a program

Málokteré téma v nás vyvolává tak nepříjemné pocity jako je sexuální zneužívání dětí. O to více se nás bolestně dotýká skutečnost, že zneužíváni mohou být i kluci a holky ve skautských oddílech. V Junáku - českém skautu se proto těmto situacím a jejich prevenci věnují lidé z pracovní skupiny pro ochranu a bezpečí dětí a tým Skautské krizové linky. Prevence sexuálního zneužívání je oblast, která vyžaduje naši energii, abychom snížili na nejnižší možnou míru počet lidí, kterým je ve skautu bolestně ublíženo. Jsme organizací desetitisíců lidí, s jejich silnými i slabými stránkami, a riziko nelze snížit na nulu. Je ale třeba, abychom tomuto riziku věnovali pozornost na všech úrovních organizace a nenalhávali si, že u nás něco takového nehrozí.

Sexuální zneužívání dětí je jakékoli nepatřičné vystavení dítěte pohlavnímu kontaktu, činnosti či chování. Dítě je nejčastěji zneužito někým, koho dobře zná a často mu důvěřuje. Sexuání zneužívání má řadu forem, nejedná se pouze o osahávání, líbání nebo pohlavní styk, ale také např. o exhibicionismus, sledování dítěte při převlékání či nucení ke sledování porna. Součástí zneužívání bývá často zastrašování oběti proto, aby o tom, co se děje, nikomu neřekla. Sexuální predátor nemusí mít pedofilní sklony, ovládnout a zotročit dítě je pro něj jednodušší než navázat vztah s dospělým partnerem či partnerkou.

Dojem “něco podobného by se u nás stát nemohlo, jsme přeci skauti”, je nesmyslný a nezakládá se na realitě. Situace sexuálního a sexualizovaného násilí se v organizacích pracujících s dětmi a mládeží a ve školách dějí, dějí se i u nás. Je třeba vědět, že nikdy nemůžeme vyloučit, že právě člověk vedle nás, třeba člověk, s nímž jsme vyrostli v oddíle, může být sexuální predátor. To nás nemá vést k neschopnosti věřit druhým. Naopak si díky tomu můžeme uvědomit, že takové riziko v našich oddílech je a my se máme věnovat jeho prevenci. 

Jak na prevenci sexuálního zneužívání dětí v oddíle?

  • Oddíl jako celek: Základem prevence patologických jevů, mezi které patří i sexuální zneužívání, je vzájemná důvěra a bezpečná atmosféra v oddíle. To ve zkratce znamená, že dítě může důvěřovat dospělému, že mu úmyslně nebo i neúmyslně neublíží. Může mu důvěřovat natolik, že se na něj obrátí, když potřebuje pomoc nebo se mu děje bezpráví, se kterým si samo neporadí. Také to znamená, že v oddíle je přátelská atmosféra a respekt k druhým mezi dětmi, mezi dospělými a napříč věkovými kategoriemi.
  • Oddílová rada:  V oddílové radě se kromě programu a řešení oddílu jako celku věnuje pozornost jednotlivcům, dětem i dospělým. Členové oddílové rady mezi sebou sdílejí a ptají se na nejasné situace. Umí také dávat a přijímat zpětnou vazbu na to, co se událo. Zejména se vracejí k chování, které se jim zdá nepřiměřené nebo nevhodné, a k programům, které nevyzněly tak, jak měly.
  • Program: Zařazení sexuální výchovy do programu oddílu je dalším způsobem prevence. Program o sexuálním zneužívání často nelze vyjmout z kontextu sexuální výchovy jako celku. Dalším tématem k zařazení do programu je, kde hledat pomoc při vlastním trápení a jak si o ni říct.
  • Já jako jednotlivec: To nejzákladnější, co mohu udělat já jako jednotlivec proti sexuálnímu zneužívání dětí, je to, že si uvědomím, že takové riziko hrozí a že se aktivně dívám, zajímám a ptám se. Nezavírám oči před nejasnými situacemi a upozorňuji na to, že něco není v pořádku. Hledám oporu ve svých “nadřízených” jako je vedoucí oddílu nebo střediska a výchovný zpravodaj, ale když ani u nich nepochodím, hledám pomoc jinde. I pro takové případy existuje Skautská krizová linka, která dokáže pomoci, v případě potřeby i ve spolupráci s odborníky.

Jaké jsou situace a známky, které by měly zalarmovat naši pozornost?

Jasnou zprávu o sexuálním zneužívání z chování dětí ani dospělých nedostaneme, ale můžeme si všimnout nepřímých známek. Díky nim pak můžeme zaměřit svou pozornost na zjišťování, co se děje. Výčet možností není úplný, každý člověk je individualita. A i když se něco z níže jmenovaného děje, neznamená to hned zneužívání, týrání nebo jiné trápení, ale je na místě si takové chování a situace dávat do souvislostí.

Dítě se chová divně, jinak a nezvykle. Může být uzavřené, nemluvné, na dotek reaguje nepřiměřeně nebo je naopak příliš sdílné a kontaktní. Může mít nepřiměřeně věku vyvinutou znalost v oblasti sexu, dělat oplzlé vtipy a sexuální narážky. Dítě se někoho konkrétního bojí a/​nebo je na něj neobvykle silně navázáno.

Dospělý pachatel tráví s některými dětmi/​dítětem neobykle mnoho času, zůstává s nimi/​ním sám. Schází se i mimo skautské akce. Komunikují spolu přes mobil, často mu píše zprávy. To se děje neobvykle často. O svém chování nemluví nebo ho bagatelizuje. Charakteristické znaky dospělého pachatele sexuálního zneužívání mohou být velmi různorodé. Může se jednat o jedince tichého, uzavřeného, nebo naopak se může jednat o člověka úspěšného a oblíbeného.  

Co když se to děje?

Ač každá situace vyžaduje svůj vlastní postup a řešení, některé rysy budou určitě společné. 

  • Při podezření na sexuální zneužívání je důležité důvěřovat oběti, nikdy nezlehčovat, neříkat, že to není možné nebo že se to určitě dá vysvětlit jinak.
  • Stejně tak je důležité si říct, že podezřelý je podezřelý, a tak k němu/​ní přistupovat. Ne rovnou vinit a soudit, ale ptát se a jednat. Je nutné zamezit podezřelému - byť jen preventivně - v kontaktu s dětmi, ne jen s obětí.
  • Další postup je na delší řešení, zahrnuje ošetření všech obětí i nepřímých vedlejších (těch co věděli, viděli nebo se dozvěděli) a práci s oddílem jako celkem.

Pokud máš ve svém okolí podezření na nepřijatelné chování, neváhej jednat. O pomoc se můžeš obracet na Skautskou krizovou linku (737 205 520). 

Těžkou otázkou jsou nejasné nebo hraniční situace. Jaké to jsou? Nově vznikající láska mezi 16letou rádkyní oddílu a 14letým skautem, vztah mezi starším vedoucím a dospívající vedoucí vedlejších oddílů, první láska mezi skautem a skautkou, kterým ještě nebylo 15 let. I zde je třeba individuální přístup podle situace. Často se jedná o první a důležité vztahy, které mladí lidé prožívají. Necitlivý zásah do takového vztahu si pravděpodobně budou aktéři pamatovat celý život a nebude to pěkná vzpomínka. Na druhou stranu se může jednat o formu sexuálního zneužívání a v tom případě je na místě zabránit dalšímu pokračování. V takových situacích je dobré se ptát, jestli je vše v pořádku, vysvětlovat, co nás znepokojuje a čemu chceme zabránit. Zásadní je společná domluva, při které si řekneme, jaké jsou hranice takové situace a jaké chování je v našem oddíle přípustné.

Kodex jednání dospělých 

Jedním ze zásadních důvodů vzniku návrhu Kodexu jednání dospělých je právě upozornění na možné riziko zneužívání dětí. Body Kodexu vymezují mantinely, ve kterých se máme v jednání s dětmi pohybovat. Návrh Kodexu jednání dospělých je jedním z témat blížícího se mimořádného Valného sněmu (všechny podklady najdeš na Křižovatce).

Téma sexuálního zneužívání se promítá do těchto bodů Kodexu:

S dotazy k tématu nebo ke Kodexu se obracej na bezpeci@skaut.cz.

Inspirativní odkazy: 

Kristýna Koutenská - Vilík
dětská lékařka, vedoucí střediska v Novém Městě na Moravě a členka pracovní skupiny pro ochranu a bezpečí dětí

Nejnovější zprávy

Mohlo by tě zajímat

Zkus jiné téma