Obnovujeme činnost. Co a proč neztrácet ze zřetele

Už pár týdnů se můžeme po několikaměsíční prodlevě znovu scházet na schůzkách. Podmínky se pozvolna zlepšují a stále více oddílů se vrací k téměř běžné činnosti.

Opakovaně jsme se věnovali tématu restartu a jak o něm přemýšlet – nejprve ve vyjádření Výkonné rady, později v článku k táborům a naposledy v souhrnné infografice. Právě tu v tomto článku rozvíjíme o několik dalších navazujících myšlenek.

Dáváme si čas na uvyknutí změně.

Všichni jsme si za uplynulé měsíce zvykli na trochu jiný život – málo živých sociálních kontaktů, hodně času stráveného s rodinou, spíš úbytek aktivit, dost možná zpomalení životního tempa. 

Jakkoliv se to může stát zvláštní, tenhle způsob života trval tak dlouho, že se pro nás do nějaké míry stal normálním, nebo chcete-li běžným. A tak teď, když se vracíme k normálu, který známe z minulých let, je to pro nás všechny velká změna. A každá změna chce čas – zvyknout si na (staro)nové povinnosti, větší množství aktivit i sociální interakce a mnohé další. Mysleme tak na to, že adaptace na změnu chvíli trvá a pro každého (z řad vedoucích i dětí) ta chvíle může být různě dlouhá. Může s sebou nést zvýšenou únavu, potřebu menších postupných kroků, zvýšenou potřebu reflexe toho, co se děje.

Zopakujeme si společně, jak to v oddíle chodí.

I učitelé potvrzují, že řada kluků a holek pozbyla z velké části návyky, které dřív byly automatické. Týkat se to bude jistě i našich oddílů, a proto se vyplatí zopakovat si společně, jak to v oddíle chodí. Může jít o praktické věci jako co nosit na schůzku, nebo jak se omlouvat při neúčasti, ale také o vzájemné chování. Pokud jste někdy s holkami a kluky vytvořili společně pravidla vzájemného soužití, aby vám v oddíle bylo dobře, je teď ten správný čas je vytáhnout na světlo a společně si je oživit.

Respektujeme, že někdo má stále obavy a neúčastní se. Zapojíme ho i na dálku.

Mají v rodině někoho z rizikové skupiny. Jejich rodiče ještě nebyli očkovaní a mají obavu z nákazy. Nákazy se bojí oni sami. Tyhle i jiné důvody mohou mít holky a kluci proto, že se ani po obnově činnosti zatím nezapojí. Zkusme vymyslet způsoby, jak o ně nepřijít a jak jim umožnit byť jen částečné zapojení do života oddílu. Osobní schůzky můžeme kombinovat třeba s krátkým online setkáním, na dálku mohou zpracovat něco, co pak využijete na schůzce, spojit se s nimi třeba můžete i přímo na schůzku, třeba alespoň na jednu – dvě aktivity, které se k tomu hodí.

Počítáme s tím, že vývoj dětí pandemie nezastavila, mohou se chovat jinak. 

I když se může zdát, že život se s vypuknutím pandemie zastavil, není to tak. Holky a kluci dál rostli, u mnohých se mohla dostavit puberta a místo dětí se nám vrací hledající dospívající se zcela odlišnými potřebami a zájmy. Jiným pandemie zasáhla do života tak významně, že hledají nové životní jistoty a nebo pro návrat k těm původním budou potřebovat delší čas. Dejte si tu práci a buďte pozorní vůči tomu, jak se holky a kluci změnili a co potřebují. A buďte připraveni na to, že oddíl se neprobudí do stejné podoby a situace jako Šípková Růženka před uspáním.

Znovu se dohodneme, jaké nasazení od sebe teď můžeme očekávat.

Ať chceme nebo ne, pandemie nám všem změnila životy. Každému trochu jinak, každému v jiné míře. Je proto dobré obnovit vzájemné dohody spolupráce, říci si, kolik aktuálně můžeme oddílu věnovat času a své energie, s čím ostatní mohou a s čím naopak už třeba nemají počítat. Nasdílením těchto vstupů a obnovením dohod předejdeme možným nenaplněným očekáváním, neshodám a případně konfliktům.

Uděláme si čas na spolubytí, upevnění vztahů v týmu.

Nejen holky a kluci potřebují posílit vztahy poté, co se dlouho neviděli. Úplně stejně to potřebuje vaše oddílová nebo středisková rada. Nezapomeňte tedy také na čas pro vás, kdy nebudete jen chystat schůzky nebo tábor, ale kdy si společně něco zahrajete, půjdete na výlet, nebo si dáte alespoň úvodní půlhodinku povídání o čemkoliv, než se pustíte do práce.

I pro tebe to bude změna, která vyžaduje značný vklad energie.

Všechno, o čem se píše výše – čas na uvyknutí změně, potřeba obnovit vztahy, najít původní nebo zcela jiné tempo a další, se týká i tebe samotného. Je jasné, že chceš jít příkladem. Je jasné, že stejně jako holky a kluci se těšíš na vydařený tábor a spokojené dětské obličeje po schůzkách a uděláš pro to leccos. Nezapomínej ale také na sebe a pečuj o sebe, protože jestli to přepískneš a odvaříš sám sebe, nikomu to ve výsledku nepomůže. Nezapomínej, že na to nejsi sám a vždy si můžeš říct o pomoc, bude-li to třeba.

Jaká je vaše dosavadní zkušenost s obnovou činnosti? Jak se vám daří zvát holky a kluky? Je v něčem oddílový život jiný? Budeme moc rádi, když nám o svých zkušenostech napíšete na program@skaut.cz

Za programový tým
Bára Tichavová – Rozárka