Největší obava byla pravděpodobně ohledně překonání jazykové bariéry a v otázce práce se skupinou. Snahou organizátorů bylo, aby se účastníci mezi sebou co nejlépe poznali a sblížili. Logicky se tedy zaměřili na aktivity, které bourají ostych, propojují jednotlivé účastníky a zároveň nestraní ani česky ani ukrajinsky hovořícím.
Jazyková bariéra nakonec nebyla překážkou. Naopak se v některých chvílích jevila jako dobrý zdroj konverzačních v konverzacích a mnohdy se díky ní účastníci notně zasmáli. Některá v češtině neutrální obyčejná slova neradno pronášet nahlas před ukrajinsky hovořícími. Významy se mohou znatelně lišit.
Hned na začátku přišla dvě rozčarování. Automobil organizátorů zapadl v bahnitém poli a nešel vytlačit (děkujeme místnímu domorodci za záchranu). Z účastníků se na vlakovém nádraží, kde byl sraz všech, sešli pouze dva Češi a jeden Ukrajinec. Zbytek ukrajinských účastníků v Praze nastoupil omylem do špatného vlaku a poroučel se kamsi do neznáma.
Nakonec se organizátorům povedlo vše zajistit a všichni se sešli na chalupě. Úvodní program byl částečně vynechán, ale všechny tyto události posloužily jako výborný ice-breaker. Během víkendu se ukázaly funkční jak předem připravené seznamovací a kooperativní aktivity, tak i volný program. Zpívaly se anglické písně, ale i ukrajinské a české, kde se účastníci akce navzájem učili nebo se doplňovali v udávání rytmu. Neméně hodnotnou aktivitou byl společný výlet do Prčice, při kterém bylo dost času na rozvinutí delších rozhovorů, na sdílení osobních příběhů a na prohlédnutí si onoho města, které je spojeno s tradicí pochodů.
Vrcholem akce pak byla aktivita, kdy měli účastníci za úkol ve skupinách uvařit v kotlíku na ohni jídlo. Každý příslušník týmu měl však jisté omezení (slepota, němota, nemožnost používat ruce). Vzájemně si tedy jednotlivci museli pomáhat. To dospělo do té fáze, kdy začaly spolupracovat i „konkurenční“ týmy, neboť si uvědomily, že stejně vaří společně. Jednalo se o náročnou aktivitu (kdo zakládal oheň slepý či se svázanýma rukama, moc dobře ví), avšak účastníci se dobře sehráli, a nakonec si všichni u večeře pochutnali.
Akce všechny účastníky obohatila jak v získání nových kontaktů, tak i ve vzájemném porozumění si a schopnosti spolupracovat ve vší úctě a dobré vůli.
Novým ukrajinským přátelům pak členové Skrypty nabídli možnost začlenit se do běžného fungování oddílu. Mimo vzájemné porozumění tedy může dojít k navázání cenných dlouhodobých vztahů při činnosti probíhající v duchu skautingu.
____________________________________________________________________
V současné době je pro nás jako společnost velkou výzvou začleňování mladých lidí - uprchlíků z Ukrajiny ve věku 15 až 28 let. Většina z nich nechodí na střední nebo vysokou školu v České republice, jsou sociálně izolovaní, nemají v novém místě bydliště žádné vazby či kamarády, neznají žádné české vrstevníky.
Chtěli byste s Tvým roverským kmenem také uspořádat integrační aktivitu pro ukrajinské rovery? Nebo si netroufáte na víkendovou akci, ale mohli byste přizvat ukrajinské vrstevníky na jednodenní výlet a ukázat jim okolí?
Rádi bychom vás podpořili v organizaci jednodenních i víkendových integračních aktivit pro mladé lidi z Ukrajiny. Na víkendové akce rádi finančně přispějeme. Na jednodenní akce lze žádat příspěvek až 5000 Kč v rámci finančního programu Laskavo.
S komunikací s ukrajinskou komunitou také rádi pomůžeme.
Pokud byste se rozhodli tuto roverskou výzvu přijmout a pomoci mladým lidem z Ukrajiny, napište nám na ukrajina@skaut.cz !
Ondřej Turek - Opičák
Natálie Dubanevičová - Doby | ukrajina@skaut.cz
realizátorka integračních aktivit
Více informací o vysokoškolském roverském kmeni Skrypta: http://dvojka.cz/skrypta
Fotky: Jakub Hájek
