Tábor je prostor, kdy budou mít děti a mladí lidé najednou víc času než v předchozích měsících, budou ve společenství, kde panuje důvěra a přátelské vztahy. Může se tak stát, že se projeví dlouhodobé problémy, na které během programu ve školním roce nenarazíte, že se vám někdo svěří se svými strachy, úzkostmi nebo jinými potížemi. Nebo za vámi přijde někdo s obavou o kamaráda či kamarádku. 

První pomoc i pro duši 

Být na podobné chvíle připraven nebo připravena je zásadní a přitom ne tak složité, jako lidé nezřídka předpokládají. Často stačí být dobrým posluchačem, který neodsuzuje, nebagatelizuje, naslouchá, ocení vloženou důvěru a nabízí pomoc nebo nasměrování. První člověk, za nímž dítě v úzkých přijde, je velmi důležitá osoba. Pokud svou roli nezvládne, může se zklamat důvěra kluků a holek v to, že někdo jejich pocity bere vážně a dovede podat pomocnou ruku.

Jazyk, který používáte, a dobře položené otázky jsou důležité 

Nebreč, nebuď citlivka, nebuď smutný…
Nic z toho nepomáhá. Je důležité projevit empatii a umožnit dětem prožívat situace podle jejich potřeby. -> Rozumím ti, chápu tě, co by ti pomohlo?, můžeme si o tom promluvit? Věřím ti, mrzí mě to, jsem tu pro Tebe.   

! Děti (i dospělí) mají na své pocity právo a nemusí se se za ně stydět - nic na tom nemění ani to, že se třeba spousta lidí jinde na světě má prokazatelně hůř.  

! Spousta dětí o svých pocitech mluvit neumí nebo na to nejsou třeba z domu vůbec zvyklé - nabídku mluvit o nich tedy napoprvé vůbec nemusí přijmout. Zkuste jim s tím pomoct a nabídnout několik možných emocí, které vás napadají... "napadá mě, že můžeš cítit strach, obavu, nejistotu. Je to něco z toho nebo zkusíme hledat dál?"

Ucho na stráži 

Může být fajn domluvit se a vybrat někoho z týmu vedení, kdo projevuje velkou schopnost empatie a k tématu duševního zdraví má blízko. Může si před táborem projít Manuál pro učitele a Manuál pro blízké od Nevypusť duši nebo třeba grafiky na facebooku Centra Locika. Kluci a holky můžou dostat informaci o tom, že je tu pro ně a jejich případnou potřebu si popovídat nebo se svěřit.   

8 tipů pro váš tábor

• vymyslete si místo určené k ventilaci silných emocí - dá se na něm třeba do něčeho bezpečně bušit, něco lámat, kopat nebo mačkat 
• zařaďte do programu aktivity, u kterých se kluci a holky učí mluvit o tom, co cítí
• zařaďte do programu aktivity, u kterých se kluci a holky učí zhluboka dýchat 
• dejte klukům a holkám možnost dát vám vědět o nepříjemných pocitech, trápení nebo nepohodlí snadno a vymyslete i způsob pro ty, kdo se bojí mluvit a raději píšou
• dávejte pozor na pokrývání základních potřeb (spánek, odpočinek, chlazení v horku, jídlo, pití) - u dětí i vedoucích (případný nedostatek může vést k silnějšímu prožívání negativních emocí) 
• dopřejte si dost času na obyčejné a nesoutěžní aktivity, u kterých si můžete třeba volně povídat 
• vymyslete způsob, jak si dostatečně a pravidelně všímat všech účastníků, tak abyste na nikoho nezapomínali 
• při plánování programu dobře promyslete zážitkové aktivity a nezapomínejte na roli jejich reflexe 

O čem byste měli vědět víc? 

Vztek a jeho špatné ovládání 
U malých dětí jde o jednu z reakcí na stres. U dospívajících může jít i o důsledek hormonální nerovnováhy. Běžná reakce je, že se nepříjemných pocitů chceme zbavit, něčím je přehlušit, odmítnout je, případně si je vyčítáme. Podobně silných emocí se zbavit nedá, nemůžeme je zakázat ani potlačit, můžeme s nimi ale vědomě pracovat.  

Co může pomoci? 

• fyzická námaha (chůze, běh, pohyb, řezání dříví…)
• do něčeho mlátím (do polštáře) 
• něco někam tlačím (do stěny), něco mačkám  
• zatínám skupiny svalů a pak je uvolňuji (tam, kde cítím vztek) 
• dýchám do toho místa, kde cítím vztek
• vypuštění napětí hlasem (zpěv, možnost křičet…)
• vytřepávám nahromaděné napětí, skáču 

Sebepoškozování

• může jít o řezání, škrábání, trhání vlasů, píchání, kousání apod. 
• důvodem bývají silné nepříjemné emoce, od kterých člověk pomocí sebepoškozování na krátkou chvíli utíká 
• někdy ty nepříjemné emoce umíme pojmenovat, jindy ne - jen víme, že se necítíme dobře 
• fyzická bolest člověku poskytuje úlevu, protože na chvíli přehluší tu psychickou, převede pozornost na tělo
• tělo navíc v automatické reakci vyplaví endorfiny 

Co může pomoci?
Uvolnění: klíčem je pracovat s emocemi a zkusit se jich zbavit jiným způsobem. Ten může být celkem jakýkoliv, pokud je bezpečný. Můžeme mačkat nebo trhat papíry, do něčeho bušit, něco silně svírat nebo natahovat. 
Někdy ale stačí obyčejné zklidnění - soustředit se na hluboké dýchání. Často dobře funguje sport, hudba, procházka, sprcha, tanec, čtení nebo koukání na něco příjemného.
Více informací. 

Panická ataka a úzkostné stavy 

• můžeme cítit velký strach, neklid, tlak na hrudi, potíže s dýcháním, pocit, že nás něco dusí, mravenčení, nevolnost, vysoký tep, třas, pocení 
• panická ataka netrvá dlouho, oproti tomu úzkost je trvalejší stav a má trochu jiné fyzické projevy

Co může pomoci? 

• vyzkoušej hluboké pomalé dýchání do břicha, při nádechu počítej do čtyř, při výdechu do šesti
• soustřeď se na svoje nohy a na to, jak se zapouští do podlahy, uzemni se
• podívej se kolem sebe a popiš nahlas 5 věcí, které vidíš 
• (pokud ti to nevadí) zavři na chvíli oči a poslouchej okolní zvuky
• strč si ruce do ledové vody, opláchni si obličej
• k něčemu voňavému si čichni, něco příjemného mačkej  
• uvědom si, že to přejde, nebojuj s tím, nechej to projít - představuj si třeba, že jde o mořské vlny nebo si představ sprchu, která všechno odplaví 

Hluboký smutek 
U menších dětí poruchy chování, u těch starších pocity nudy, beznaděje, méněcennosti a neschopnosti (jsem k ničemu), viny (za všechno můžu já) apatie - ztráta zájmů a radosti, nespavost nebo naopak nadměrná spavost. To vše může signalizovat nástup duševních potíží a případné depresivní poruchy.   

Jak můžete pomoci? 

• nabídněte prostor pro rozhovor (kdykoliv budeš chtít…), nenuťte do aktivit, nebagatelizujte situaci 
• připomeňte: Pocity nejsou fakta - jen je někdy těžší tomu uvěřit a to se ti možná teď děje.
• zkuste vymyslet nějaké malé a snadné cíle pro dosažení radosti nebo pocitu uspokojení, nabídněte možnost, jak špatnou náladu rozptýlit 
• zkuste vymyslet společný plán - co mám sám/​sama pod kontrolou a co můžu udělat, aby mi bylo líp? Koho dalšího zapojím? 
• pokud pokleslá nálada trvá nepřetržitě delší dobu, je na místě vyhledat odborníka

Pokud se chcete cítit silnější v laické psychologické první pomoci, doporučujeme tuhle sekci na Skautské křižovatce. Pro chvíle, kdy si s nějakou situací na táboře (ale i jindy) nebudete umět poradit, je tu 24/​7 Skautská krizová linka: 737 205 520.

Tak nezapomínejte: znát principy první pomoci je důležité v oblasti těla i duše!

Bára Trojak,

tisková mluvčí Junáka - českého skauta