Namísto resuscitace kašlíky, virózy a angíny. Zdravotníci řeší zejména běžnější choroby. Pomáhá jim v tom Táborová ordinace

Čerství absolventi zdravotnických kurzů odchází ze školících místností, aby ve víru velkodušnosti zachraňovali nebohé raněné, kteří se jim zjevují před očima ve scenériích lepších než z béčkových hororů. Taková bývá jejich častá představa o dalším fungování nejen ve městech, ale i na skautských akcích s dětmi. Pravdou je, že v naprosté většině případů přijde u takových absolventů rozčarování, kdy zjistí, že krev stříká minimálně a namísto toho řeší typické dětské nemoci.

Na zdravotnických kurzech je běžnější věnovat se životu ohrožujícím situacím. Akreditace ke kurzům Zdravotník zotavovacích akcí k tomu přímo směřuje. Téma péče o nemocné v akreditaci dostává minimální dotaci 4 hodiny oproti teoretické a praktické první pomoci, které dohromady zabírají šestadvacet hodin, což je 65 % hodinové dotace celého kurzu.

Velkou pomocí pro zdravotníky na táborech, puťácích, výpravách i jiných akcích je bestseller Táborová ordinace. Ta nabízí pomoc i v případě životu neohrožujících stavů. Obsahem jsou totiž informace o postupech léčení akutních běžných dětských onemocnění i o tom, jak přistupovat k chronickým onemocněním na akcích s dětmi.

Přijel jsem na tábor jako zdravotník. Věděl jsem, jak ošetřit bodné rány, jak se dělá „Heimlich“ a jak dát člověka do stabilizované polohy. Na táboře jsem však neuměl rozpoznat „to bílý v krku“ a byl jsem rád, že mi pomohla jedna vedoucí - mamina. Nakonec se jednalo o nakažlivou angínu, kterou jsme rozpoznali včas a infekce se nepřenesla dál. Je jistě důležité umět rozpoznat, kdy volat sanitku kvůli infarktu, ale léčit běžné dětské nemoci je to, co mě nyní pálí ve stejné míře.

Ondra

prvozdravotník na táboře turistického oddílu

Neméně důležité jsou pak kapitoly, které se věnují základním léčivům, které zdravotníci na akcích nejběžněji využívají. Táborová ordinace neopomíjí ani prevenci onemocnění. Zejména kapitolu týkající se hygieny kolem infekcí, by neměl minout žádný zdravotník.

Publikace se věnuje i tématům kolem vývoje dítěte i aktuální legislativě týkající se zotavovacích akcí jakožto i vedení zdravotnické dokumentace. Příručka je doplněna o obrazové přílohy, poznámky z praxe, ilustrace i o další zdroje.

Autorem je MUDr. Matouš Záleský, lékař dětského oddělení Nemocnice Nové Město na Moravě a dlouholetý aktivní zkušený vedoucí. Kapitolu týkající se legislativy zpracoval Mgr. Josef Tulis, koncipient v advokátní kanceláři Vašíček a partneři s. r. o.