Máme výsledky roverského výzkumu. Co jsme zjistili o dnešním roveringu?

V prosinci 2025 proběhl roverský výzkum zaměřený na to, jak dnes roveři a rangers prožívají rovering, co jim přináší a kde naopak narážejí na překážky. Přinášíme hlavní zjištění.

Jaký žijí rovering dnešní dospívající a mladí dospělí v Junáka - českém skautu? To jsme zjišťovali v průzkumu, který probíhal od 1. do 31. prosince 2025. Výzkum kombinoval kvantitativní dotazníkové šetření a kvalitativní focus groups, které pomohly výsledky lépe pochopit do hloubky.

  • Dotazníkového šetření se zúčastnilo 516 roverů a rangers z celé republiky
  • K tomu proběhly tři focus groups se 14 účastníky, které pomohly pojmenovat zkušenosti a motivace roverstva v každodenním fungování.  

Výstupy výzkumu najdete v oddělených reportech (k nahlédnutí na Google disku: kvantitativníkvalitativní část). Níže přinášíme několik nejzajímavějších zjištění.

Rovering je hlavně o lidech a zážitcích

Rovering pro většinu respondentů znamená především:

  • partu lidí a dlouhodobá přátelství
  • dobrodružství a společné akce
  • prostor pro vlastní cestu a svobodu
  • možnost rozvíjet sebe i ostatní

Nejsilnější motivací pro rovering je právě možnost podnikat akce s vrstevníky, osobní rozvoj a setkávání s novými lidmi

Z rozhovorů zároveň vyplývá, že právě pocit svobody a společného dobrodružství je tím, co rovering odlišuje od ostatních částí skautské cesty.  

Roveři často sedí na dvou židlích

Velmi silné téma výzkumu je překryv roveringu a vedení oddílu.

71 % roverů zároveň pomáhá s vedením oddílu – například připravují program, organizují akce nebo řeší provozní věci. 

To se promítá i do času, který jednotlivým rolím věnují:

  • dvě třetiny roverů věnují oddílu více než 10 hodin měsíčně,
  • roveringu samotnému tolik času věnuje jen asi třetina

Podíl je navíc stejný mezi mladšími rovery (do 19 let) i mezi těmi staršími. 

V kvalitativní části výzkumu se objevoval i pocit, že roveři jsou někdy vnímáni jako „ti, kteří mají nejvíce času“ a mohou převzít další úkoly. Zatímco samotní roveři vnímají, že tomu tak není a není jim tento přístup příjemný. 

Rovering nějak funguje – ale je prostor pro zlepšení

Výzkum zároveň ukazuje, že rovering ve velké části případů funguje dobře.

Například:

  • polovina respondentů má samostatný roverský kmen,
  • jen 9% nemá žádný kmen ani roverskou skupinu.

Dobrou zprávou také je, že jen minimum lidí si myslí, že by pro ně rovering neměl přínos

Silnou stránkou roveringu jsou podle respondentů hlavně:

  • vztahy mezi lidmi
  • nabídka celostátních roverských akcí
  • společné zážitky a expedice.  

Jejich rovering dle aktivit vypadá tak, že:

  • 81% se účastní alespoň jednou ročně celorepublikové roverské akce,
  • významná část má i roverské schůzky (na měsíční bázi se na nich schází 41 % respondentů),
  • 61 % se účastní alespoň jednou ročně puťáku či expedice,
  • na chvostu v četnosti využívání jsou pak roverské tábory a kurzy

Největší překážkou je čas

Pokud něco roverům brání věnovat se roveringu více, je to především sladění času s ostatními rovery a dalšími povinnostmi. 

Jen minimum lidí, si myslí, že by pro ně rovering neměl přínos. Bariérou není ani nevědomost kde začít, nebo to, že by neměli s kým rovering dělat.

Častým důvodem je právě kombinace:

  • vedení oddílu
  • školy nebo práce
  • dalších aktivit mimo skauting.

Nástroje existují, ale ne vždy se používají

Výzkum se věnoval také roverským nástrojům a zdrojům inspirace.

Většinu nástrojů znají alespoň dvě třetiny roverů. Používá je ale většinou jen polovina z těch, co je znají.

Výjimkou je roverský Instagram a časopis Roverský kmen. Ty jsou silnými nástroji - zná je většina lidí a nadpoloviční většina lidí je alespoň sem tam použije. Oba tyto nástroje navíc posílily ve srovnání s průzkumem v rokem 2021. Posílily i odborky a Rovernet.

Některé další nástroje jsou známé, ale méně využívané – často proto, že chybí jasný návod, jak s nimi pracovat.

Roveři také často hledají inspiraci spíše rychlými a praktickými cestami – například přes sociální sítě nebo sdílením zkušeností mezi kmeny.  

Roveři ale nemají pocit, že by jim nástroje chyběly. Nespokojenost s nimi vyjádřilo jen 27 % lidí, zbytek se k nim staví neutrálně nebo kladně.

Jedno z nejdůležitějších témat: roverští průvodci 

Silným tématem obou částí výzkumu je potřeba podpory a průvodců.

Mnoho roverů má pocit, že jim někdy chybí někdo, kdo by:

  • pomohl uchopit roverské nástroje,
  • podpořil jejich osobní rozvoj,
  • pomohl otevírat náročnější témata (např. duchovní). 

Podporu dnes nejčastěji cítí od vedoucích nebo z komunikačních kanálů organizace, méně už od vyšších jednotek.  

Z okresu či kraje a od roverského zpravodaje cítí podporu nejméně často (vždy méně jak desetina respondentů).

Co z výzkumu plyne?

Výzkum ukazuje několik důležitých věcí:

  • rovering má pro mladé lidi velký význam a přitažlivost,
  • často ale stojí ve stínu jiných skautských rolí,
  • roveři oceňují především komunitu vrstevníků, akce a osobní rozvoj,
  • zároveň se ukazuje potřeba roverského mentoringu a podpory na více úrovních organizace.

Tyto poznatky jsou důležitým podkladem pro další rozvoj roveringu v organizaci. Dále se tak jimi bude zabývat zejména tým řešící Strategické téma: Roveři a rangers. 

Máte k výsledkům vlastní postřehy, dotazy či nápady? Ozvětě se s nimi na program@skaut.cz .

- - -

Za programový tým KÚJ

Markéta Musilová - Blecha