Vím, že u vás v oddíle máte družiny, které mají čerstvé rádkyně nebo podrádkyně. Taky že skautské družiny u vás rádcují holky od sedmé třídy. Jak jste je na jejich roli připravovaly?

Holky se na vedení družin připravovaly vlastně celý předešlý rok - měly jsme je vytipované, s některými už jsme byly domluvené a starší rádkyně je postupně nechávala připravovat a vést jednotlivé aktivity na schůzkách. Společně pak probraly, jak se jim to dařilo a co příště třeba jinak. Mohly si taky říct, jestli je to něco, čemu se fakt chtějí věnovat. Na táboře pak byly slavnostně jmenovány u ohně. Teď na zahajovací výpravě jsme pak s oddílovou radou zůstávaly narozdíl od zbytku oddílu až do neděle (mladší končili už v sobotu) a společně jsme chystaly činnost oddílu. Pro nové rádkyně a podrádkyně jsme měly nachystané taky nějaké aktivity: Popisovaly třeba členky své družiny a ostatní hádaly, kdo to je. Ukazovaly jsme si tak, jak je důležité holky v družině znát a vědět, jaké jsou, co je baví a tak. Nováčkům v radě jsme taky vysvětovaly, jak oddíl funguje, na čem a jak pracuje oddílová rada a podobně. I ten společně strávený čas byl důležitý, pro holky to bylo přizvání do party.

A jak bude podpora rádkyň vypadat dál? 

Máme v oddíle všechny věkovky, každá z nich má od tohoto roku svou zpravodajku z řad starších holek. A ta má na starosti spolupráci s rádkyněmi, kterou si každá nastavuje trochu po svém. Všude ale platí, že spolu s rádkyněmi vytváří roční družinový plán, který vychází z oddílového plánu. Rádkyně jí posílají předem program jednotlivých schůzek nebo výprav a když je třeba, společně je upravují. Holky ví, že se na svou zpravodajku můžou s čímkoliv obrátit. Můžou probrat, když si třeba neví rady s chováním v družince, když neví, kde brát nápady na program. Zhruba jednou za měsíc máme oddílové rady, kde je zas prostor na společnou práci a probrání všeho, co je třeba. A holky taky vysíláme na střediskový rádcovský kurz, ten má tři víkendy během skautského roku. Dostávají od nás Rádcovský zápisník a na oddílovém disku jim sdílíme různé metodiky a jinou inspiraci, která nám pro ně přijde užitečná. Máme zkušenost, že to docela čtou.

Pamatuju si, že váš oddíl neměl družinový systém vždycky. Jak to vypadalo předtím a co u vás v oddíle jeho zavedení změnilo?

Je to tak. Dřív byl oddíl rozdělený do dvou družin, jedna byla roverská a vedla se sama, později se rozpadla. My jsme jako světlušky byly druhá družina a vedla nás za celou dobu jedna rádkyně, která byla mnohem starší než my. Jako světluškám nám to vyhovovalo, ale později to už byly jen samé hry pro menší a pro nás to nebylo tolik záživný.

Se změnou pak přišla Luiza, když převzala oddíl, a my v tom pokračujeme.

A vnímáš tam i riziko, že když holky začínají brzy rádcovat, jsou pak unavené a nechtějí už v budoucnu oddíl vést?

Asi se to děje, ale myslím si, že u skautských družin je to hodně flexibilní, rádkyně nebo podrádkyně se dají dobře měnit a jedni se tak nevyčerpají. Ještě jsme toho nevyužily, ale myslím, že když jsou k tomu družiny vedené, aby se na činnosti podíleli všichni, mělo by to fungovat. U nás na tom pracujeme, aby to tak bylo. Naše rádkyně, které teď končily, třeba byly unavené a nechtěly dál vést. Vzaly si ale na starost jiné, menší činnosti - třeba správcují klubovnu, starají se o naše sociální sítě a tak. Chystáme pro ně taky roverský program. Neztrácí tak kontakt s oddílem a k vedení mladších se můžou vrátit později. A zas je to o těch kapacitách oddílu - můžeme si pauzu po rádcování dovolit, protože je nás dost.

… S Nany to bylo ještě dlouhé a moc zajímavé povídání o dalších tématech, ke kterým se jistě vrátíme v dalších dílech seriálu, máte se na co těšit.

Těšíme se na vás zase příští pondělí! Na víkendovém setkání Hra družin se budeme rádců a rádkyň ptát, co je na jejich práci těší a baví, ale taky z čeho mají obavy. Můžete tipovat, co to asi bude a přemýšlet, co s tím my jako vedoucí můžeme dělat.

Pavla Sýkorová - Gymi
koordinátorka programových projektů

Bára Tichavová - Rozárka
místostarostka a zpravodajka pro program