Bratr Tomáš Řehák – Špalek se narodil v roce 1964 a je z již třetí generace českých skautů a předních osobností Junáka z rodu Řeháků.

Jeho dědečkem byl Bohuslav Sláva Řehák, blízký spolupracovník A. B. Svojsíka a jeho nástupce ve funkci náčelníka a posléze velitel Junáka až do roku 1946, na začátku války zatčen gestapem a posléze vězněn v koncentračním táboře Buchenwald.

Jeho otcem byl Jiří Řehák, člen poválečného náčelnictva Junáka, později odsouzený v procesu s Dagmar Skálovou – Rakšou a vězněn v lágrech na Jáchymovsku.

Bratr Tomáš Řehák vstoupil do oddílu v osmi letech – tehdy do ilegální pražské osmnácté smečky vlčat, původního 18. střediska Kruh. Po maturitě založil a vedl oddíl Stopaři, skrytý před režimem pod hlavičkou různých organizací, který vede podle zásad skautské výchovné metody a v duchu tří principů skautingu. V roce 1988 založil a vedl ilegální skautské středisko „Stovka“. Po obnově skautingu převedl br. Špalek oddíl i středisko pod Junák, kde doposud úspěšně fungují.

V civilním životě je více než patnáct let ředitelem Městské knihovny v Praze.

Obnova skautské organizace a první strategie Junáka

Hned v roce 1989 bratr Špalek vystupuje jako jeden iniciátorů obnovy Junáka – podporuje Skautskou informační kancelář v Praze (která působila jako provizorní iniciativa pro obnovu skautingu), účastní se shromáždění znovu ustavujícího se Junáka v Městské knihovně v Praze. A na výzvu nového náčelníka bratra Václava Břicháčka se stává členem Náčelnictva chlapeckého kmene.

Zároveň věnoval veliké úsilí vlastnímu sebevzdělávání a nabyté dovednosti a znalosti využíval ve prospěch organizace (účast na seminářích a kurzech WOSM zaměřených na obnovu organizace, komunikaci, výchovu činovníků, management). Na seminářích a zahraničních kurzech WOSM působí rovněž jako instruktor (Adults in Scouting Forum na Maltě a dalších).

Do vzdělávání Junáka zavádí vnáší množství manažerských přístupů i specializovaných kurzů jako byl Zlenický seminář či kurz Batolata v džungli. Zároveň je iniciátorem a koordinátorem první strategie Junáka a poté působí jako člen strategické komise Junáka.

Zastupoval Junáka na třech evropských a jedné světové skautské konferenci, dva roky působil jako člen skupiny „Adults in Scouting“ Evropského výboru WOSM.

Jako člen Náčelnictva CHK a Ústřední rady, nejprve jako  zpravodaj pro humanitární programy (3 roky), poté jako zpravodaj pro výchovu činovníků (7 let), místonáčelník (3 roky).

Po ukončení funkce v Náčelnictvu je zvolen členem a místopředsedou Rozhodčí a smírčí rady Junáka, kde působí doposud, a i zde se podílí na řešení nejzávažnějších konfliktů, které se často dotýkají Stanov či základních hodnot organizace.

Před veřejností často skrytou ale nesmírně důležitou je i úloha bratra Řeháka v nejnáročnějších momentech výkonného vedení organizace, v případech, kdy např. došlo k vážnému úrazu či dokonce i úmrtí při skautské činnosti oddílů, či ke konfliktním vyjádřením směřujícím proti skautingu v médiích – v těchto případech bratr Tomáš Řehák často bývá povolán, aby jménem organizace hájil myšlenku skautingu a obhajoval důvěryhodnost Junáka. Díky svým výjimečným schopnostem a autoritě i za hranicemi organizace tomuto úkolu dokázal mnohokrát dostát.

Stanovy a Občanský zákoník

Již na Valném sněmu 1992 přichází bratr Špalek s myšlenkou reformy organizačního uspořádání organizace tak, aby odpovídalo modelu demokratické správy státu či moderních soukromých institucí občanského života. Tématu se věnoval dlouhodobě a výrazně se podílel na tom, že v roce 2001 na Valném sněmu ve Vsetíně byla přijata úplná podoba navrhovaného uspořádání. 

Posléze, když dochází na přípravu nového občanského zákoníku, vstupuje z pověření Junáka a ČRDM do jednání s autory nového civilního kodexu a dosahuje zásadní úpravy návrhu zákonné úpravy ve prospěch neziskových organizací.

V návaznosti na přijetí nového Občanského zákoníku bratr Špalek připravoval další – poslední podobu Stanov Junáka, která byla přijata na Valném sněmu v Litomyšli.

Z pověření Junáka případně ČRDM se podílí jako oponent, konzultant či vyjednavač přípravy celé řady zákonů a vyhlášek, které v různých ohledech upravují působení Junáka a dalších spolků či dětských výchovných organizací.

Mimořádný pozitivní a tvůrčí vliv měl bratr Řehák na organizační podobu a fungování organizace i skrze přípravu Organizačního řádu Junáka.

Již od raných devadesátých let na něj organizace spoléhá a pověřuje ho řešením či ho zapojuje jako poradce v nejzávažnějších úkolech.

Instruktor, vzdělavatel a tvůrce podoby činovnického vzdělávání

Již brzy po obnově Junáka si bratr Špalek uvědomuje, že organizace po dvaceti letech nuceného mlčení bude potřebovat získat a zásadně zorientovat, nadchnout a vzdělat své činovníky. Po absolvování hned první Instruktorské lesní školy v roce 1991 – začíná působit jako instruktor. Jeho instruktorská dráha však od počátku byla nejen dráhou skautského pedagoga, ale zároveň i autora a nositele nových přístupů a idejí.

Býval často hostujícím instruktorem na FONSech a PONSech, a na velké řadě dalších skautských kurzů. Byl jedním ze zakladatelů kurzů pro organizační a hospodářské činovníky – Pavouk a Hopík, kde působí dosud.

Jako zpravodaj pro vzdělávání činovníků inicioval reformu systému vzdělávání činovníků a připravil Řád vzdělávání činovníků a činovnic Junáka, který s mírnými úpravami platí dodnes.

Spolu s Jiřím Zajícem – Edym, Romanem Šantorou,Vítem Růžičkou a Káčou Rocmanovou zakládá v roce 1998 kombinaci vůdcovského lesního kurzu a instruktorské lesní školy pod názvem  Gemini, jejímž byl vůdcem a klíčovým instruktorem po dvacet let – ročníků.

V rámci Gemini se podílel na sestavení kurikula a vzdělávacího obsahu vůdcovského vzdělávání i instruktorského vzdělávání. Za mimořádný lze považovat Špalkův přínos, pokud jde o schopnost propojit tradici skautingu Baden-Powellovského a Svojsíkova s poznatky a výzvami moderní společnosti.  Stejně jako přinesl organizaci dovednosti v oblasti plánování, personalistiky a moderního managementu, stejně i neúnavně obhajuje a poznatky moderní pedagogiky obohacuje formy skautské výchovné metody, pro něž nadchává další a další generace vůdců a skrze ně přispívá ke zlepšování oddílů napříč republikou.

Za dobu jeho vedení VLK a ILŠ Gemini prošlo touto školou skautingu a na Orlovské hájovně získalo instruktorskou a vůdcovskou kvalifikaci několik set nastupujících vůdců a vůdkyň a mnoho desítek instruktorů. Absolventi ILŠ Gemini pak skrze řadu vůdcovských a čekatelských kurzů, které sami zakládají a zde jako instruktoři působí, v pravdě utvářejí podobu současného skautingu. 

V současné době se bratr Tomáš Řehák podílí na některých významných aktivitách přispívajících ke koncepčnímu zlepšování podoby skautingu :

• působí jako předseda nadační rady Skautské nadace Jaroslava Foglara, které je spoluzakladatel,
• je členem rady Vzdělávacího střediska Gemini
• podílí se na formování poslání a strategie Skautského institutu.

Je zřejmé, že bratr Tomáš Řehák – Špalek svůj slib být věrný skautské myšlence ve šlépějích svého otce a děda, který v den pohřbu svého otce ve svých osmi letech slíbil, bratr Špalek naplňoval a naplňuje způsobem, který představuje pro Junák zcela mimořádný přínos a který může být příkladem vynikající skautské služby všem skautům.

Bratře Špalku srdečně Ti blahopřejeme!

Lenka Šablová asistentka starosty

Ve skautském obchodě můžete koupit knihu „Špalek – myšlenky v rozhovorech“. Je to kniha, která je rozhovorem ředitele Skautského institutu Miloše Říhy – Šípka se Špalkem.