Nezáleží na tom, jak jste se v týmu stavěli k alkoholu doteď, pokud jste se o společných pravidlech poslední dobou nebavili, může být přínosné diskuzi u vás (znovu) otevřít. Proměnili se spolupracovníci, změnily se vaše názory a zkušenosti,... Od podzimu běží anketa v organizaci na toto téma, některé její výsledky mohou být podnětem i pro vás.
V anketě odpovídalo v období od září 2021 do března 2022 přes 1400 respondentů, ze všech krajů, z velkých měst i vesnic, všech věkových skupin (64 % z respondentů bylo ve věku 18-25 let), převážná část respondentů ankety se podílí na vedení oddílů (75 %).
Pozn.: kvůli způsobu výběru respondentů anketa nemá povahu reprezentativního průzkumu (výsledky lze tedy považovat pouze za orientační vhled do situace v organizaci).
- Přes 40 % respondentů odpovídajících na otázku (381 respondentů) uvádí, že u nich zaznamenali významný problém s konzumací alkoholu. Problémy jsou různých druhů, bohužel v nezanedbatelné míře jde o problémy zcela jasně na hranicích toho, co je ve společnosti přijatelné, nemluvě o situacích právem zakázaných. Jedná se mj. o pití i roverů pod 18 let.
Cca 40 % respondentů z celkového počtu odpovídajících (556 respondentů) uvádí, že v jejich týmu (oddílu, kmeni, středisku… kurzu, akci) na téma pravidel ohledně alkoholu na jejich akcích dosud nenalezli shodu - buď téma dosud neotevřeli, nebo se nedokázali dohodnout.
Cca 25 % respondentů z celkového počtu odpovídajících se o alkoholu ve svém týmu bavilo během posledních 5ti let, cca 50 % ze všech odpovídajících diskusi mělo v rámci posledního roku.
Přes 50 % respondentů (tedy 565 z 1060 odpovídajících na tuto otázku) uvedlo, že měli v týmu rozdílné názory.
- Přes 20 % respondentů ze všech (tedy 308 odpovědí) uvedlo, že má špatnou zkušenost s alkoholem na skautské akci.
Téměř 40 % z všech respondentů má otázku alkoholu na skautských akcích vyřešenou k vlastní spokojenosti a bez pochybnosti v souladu se skautským výchovným posláním. To znamená, že se máme kde inspirovat, učit. Avšak také volné odpovědi části respondentů ukazují, že téma potřebuje naši dostatečnou pozornost, na všech úrovních organizace:
“Mám zkušenost s vedoucími v mém předešlém oddíle, kteří pravidelně hodně pili večer a pak celý další den byli nepříjemní a ještě nebyli ochotní ráno vstávat.”
“S přibývajícím počtem RS jsme se začali názorově štěpit, místo "pivka večer v kuchyni" , když už šly děti spát, to najednou bylo i několik panáků. Došlo to až do bodu, kdy se mezi sebou vedoucí na táboře v opilosti velmi nepříjemně rozhádali.”
“Když jsem byla jako host na jednou táboře, tak tam se pilo ve velkém i před dětmi. A nikdo z vedoucích nebyl schopen v případě nouze sednout za volant.”
“Pijí i RS (15-18 let) - dělají pak hlouposti, výtržnosti, následně mají kocovinu, není jim dobře a jsou nepoužitelní na výpomoc. Zároveň vidí, že starší pijí, takže nemají žádnou motivaci nepít. A stále se tak na tohle alkoholické poblouznění ,,zaučují noví mladí”.”
Některé výpovědi byly ještě víc za hranicí, kterou nejen jako skauti a skautky nesmíme překročit. Je nepřípustné, abychom v důsledku konzumace alkoholu dospělými na akci nebyli schopni v případě potřeby sednout za volant a odjet do nemocnice nebo řešit dostatečně jinou krizovou situaci. Ať už jsme na očích kluků a holek nebo ne, vždy je na místě uvažovat, jaké jednání nám napomáhá v našich výchovných záměrech, ve snaze přiblížit se skautským ideálům. Kromě toho je třeba také uvažovat nad tím, že pití alkoholu na skautských akcích může mít vliv na psychické bezpečí holek a kluků: Nikdy nevíme, jakou zkušenost si nesou ze svých rodin a jiného prostředí.
Výsledky diskuzí v týmech nemusí jistě zaručovat, že všichni skauti a skautky se stanou abstinenty. Diskuze by ale měly vést ke shodě v týmu vedoucích tak, aby otázka alkoholu na skautských akcích byla vyřešena při respektování platné legislativy. Aby výsledek debaty byl také v souladu s naším výchovným posláním i po stránce mravní, morální, medicínské, výchovné,...
Pro nás jsou nejen výsledky ankety potvrzením, že máme pokračovat v podpoře diskuzí na toto téma v jednotkách a týmech a v podpoře nastavení pravidel v souladu s principy a posláním skautské výchovy.
Na závěr ještě dva body k zamyšlení:
- Pití po večerce na táboře: “Jednání, které potřebuji před někým skrývat, to není jednání plně svobodného člověka. Ani odpovědného. Kdo rozbije okno a uteče nebo dělá, že se to nestalo - nejedná ani svobodně, ani odpovědně. Nestojí si za svým jednáním a jeho důsledky. Skauting ale vede své členy ke svobodnému a odpovědnému jednání. Proklamovat odpovědnost před členy oddílu a přitom před nimi něco skrývat - to není jen potenciální riziko odhalení a zklamání, zahlédnutí falešného přístupu, ale může to být i trochu pokrytecké.” (Mukóki - Filip Hlavinka)
- Nabízení (resp. nezamezení) pití roverům a rangers: Jedná se o porušení zákona a také vzhledem k obtížně definovatelné bezpečné dávce alkoholu u mladistvých může jít i o přímé ohrožení zdraví roverů a rangers.
Děti jsou dobří pozorovatelé dospělých, ti si to ale mnohdy neuvědomují. Rodiče jsou pro děti určitě nejdůležitějším vzorem, který vědomě i nevědomě napodobují. Nejsou ale takovým vzorem i vedoucí skautských oddílů?
Užitečné odkazy a trochu statistiky:
- Právní minimum nejen pro skauty
- Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách 2019
- Alkohol v české společnosti - časopis Vesmír 2020
- Suchej únor
- Respektuj 18
- Alkohol škodí zdraví
- WHO - fakta o alkoholu (v angličtině)
- Spotřeba alkoholu v ČR - studie 2019
Kateřina Slavíková - Kačka, koordinátorka personalistických projektů