Nedostatek spánku a následná únava bývají častým průvodcem skautských akcí, zvlášť pro vedoucí. Když jdou ostatní spát, začíná táborová porada a pak si třeba ještě povídáme nebo zpíváme dlouho do noci. Další den jsme však opět v plném zápřahu, do toho noční hry, přepady, hlídky. Mnoho z nás jde na táboře “na doraz”, počítáme s tím, že se dospíme po návratu. Jak ukazuje následující příběh, nemusí to být úplně nejmoudřejší strategie. 

Následující příběh sdílel Ogi: 

“Na táboře jsme byli zvyklí si povídat klidně do půlnoci nebo i do tří do rána, třeba jen se spolubydlícím ve stanu. Před třemi lety se nám to ale vymstilo. Tenkrát tábor vedl prvním rokem mladý vedoucí. Dlouho do noci si povídal, jak bylo dřív zvykem, ale pak ho postihla nemoc z vyčerpání. Ta se zprvu projevuje tím, že člověk nemá chuť vůbec nic dělat, ani aktivity, ze kterých je obvykle nadšený. Druhý den pak nastupují teploty, bolest hlavy a další fyzické projevy. Protože jsem si sám tento stav několikrát v minulosti prožil v práci, věděl jsem, že zpravidla pomůže horká vana nebo sprcha, příp. prášek proti bolesti hlavy a pořádně se dospat. Po delším odpočinku projevy zpravidla ustoupí, je to nemoc tak na tři dny. 

Na táboře jsme na to hned reagovali, všichni rychle pochopili, že není důležité si povídat každý den do 3 hodin do rána. Od té doby jsme zavedli několik opatření. V první řadě všem zdůrazňujeme, proč je spánek důležitý, zvlášť na táboře. Takové poučení opakujeme každý rok, zvlášť novým, začínajícím vedoucím. Zdůrazňujeme, že je zcela v pořádku jít si lehnout i během poledního klidu. 

Taky jsme zavedli praxi, že všichni vedoucí zpracovávají svou přípravu písemně. Když se pak stane, že jsou příliš unavení, mohou kdykoliv říct, že si potřebují jít lehnout a přehodit svůj program na někoho jiného. Nedostatek spánku totiž nemusí být jen kvůli povídání dlouho do noci. Někdy se člověk špatně vyspí, protože mu je v noci příliš zima nebo naopak příliš horko, budí ho bzučící komáři, nebo vystrašené hlídky. 

Od té doby, co jsme zavedli tato opatření, se nám už nemoc z vyčerpání na táboře neobjevila.” 

Jak zajistit dostatek spánku na táboře? 

Na Ogiho táboře se v důsledku nevyspání nakonec nic závažného nestalo, to však nemusí být pravidlem. V databázi skautských průšvihů evidujeme minimálně deset případů, ve kterých únava a vyčerpání hrály klíčovou roli. Od skauta, který usnul při noční hře, přes psychické stavy různé závažnosti (panická ataka, hyperventilace, epileptický záchvat), až po situaci, kdy vedoucí nebyl schopen adekvátně reagovat, když ho v noci vzbudili skauti volající z výsadku. 

Ke zlepšení spánkové hygieny na táboře nabízíme následující tipy: 

• Při plánování denního táborového režimu berte v potaz nejen režim pro účastníky, ale také pro vedoucí. 
• Přehoďte táborové porady z večera do poledního klidu. Díky jasně vymezenému časovému úseku bude taková porada i efektivnější. 
• Při plánování hlídek dbejte na to, aby stejná družina neměla druhý den službu, ale mohla si během poledního klidu odpočinout. 
• Pokud vás chodí budit vystrašení hlídači, určete pro každou noc jiného vedoucího jako podporu pro hlídky. 
• Noční programy (noční hry, výsadky, přepady) zařazujte jen výjimečně, 2-3x za tábor. Není třeba mít noční program každou druhou noc. 

Děkujeme Ogimu za sdílení jeho příběhu a ponaučení, která mohou inspirovat i další oddíly. Sdílej i ty svůj příběh na prusvihy.skaut.cz (příběhy lze sdílet i anonymně). 

Jaroslav Petřík - Austalan prusvihy@skaut.cz.