Poděkování skautským dobrovolníkům, od starosty a náčelníků

Milé sestry, milí bratři, radostných zpráv není nikdy dost a my jsme minulý týden jednu do současného složitého světa vypustili - skautů a skautek v Česku je již přes 73 000. Je to výsledek, za který cítíme hlubokou vděčnost. Skautingu se sice daří růst už celá léta, od roku 2006, ale v tomto roce víc než kdy jindy cítíme, jak málo samozřejmé to je, o jak vzácný výsledek práce nás všech se jedná.

Máme za sebou dva velmi náročné pandemické roky, které převrátily život společnosti vzhůru nohama a otřásly jistotami. Museli jsme hledat zcela nové cesty ke skautskému programu, k vlastní odolnosti, čelit obavám nebo ztrátě běžného rytmu života. I v tak komplikovaném čase se nám ale dařilo vítat v oddílech nové kluky a holky a zároveň se významně zapojit do pomoci druhým a služby společnosti.

Skauting je jako jeden organismus, kde je podobně jako v lidském těle vše propojené. Díky tedy patří všem částem, které se navzájem podporují: rádcům družin, oddílovým a střediskovým vedoucím, vzdělavatelům, hospodářům, správcům kluboven a základen… zkrátka všem, kteří svůj volný čas, úsilí a energii věnují právě skautingu. Díky patří i všem, kteří skautingu zasvětili svůj profesní život a vytváří mu podporu a zázemí na skautském ústředí. A díky patří i všem rodičům, kteří nám dávají svou důvěru a svěřují nám to nejcennější - své děti a jejich výchovu.

Je přirozené, že ne všude je skautské nebe bez mráčku. Z některých regionů odchází mladí lidé za vzděláním nebo za prací, a rozvoj skautingu je tak mnohem těžší. Jinde skauting nenachází podporu místní samosprávy a těžce bojuje o zázemí. Z řady míst se ozývá, že vrátit se k původním zvykům a rozpohybovat aktivitu je po pandemii velmi náročné. Rádi bychom vás povzbudili k tomu, abyste v takových chvílích neztráceli naději. Když se nedaří dnes, třeba to půjde zítra. Zkusme hledat nové cesty a nápady, vzdělávat se a inspirovat se jinde. A nebojme se říct si o pomoc! Podporu můžeme hledat u bývalých členů, skautských rodičů, roverů, můžeme zkoušet zapojit dospělé nováčky nebo sousedy z místa, kde působíme. Možná někdy nemáte odvahu je oslovit – ale věřte, že odpovědí na konkrétní prosbu je často podaná pomocná ruka. Stejně tak je tu pro vás také skautské ústředí.

Tím, kdo nyní také žádá o pomoc, je Ukrajina a váleční uprchlíci, kteří k nám z Ukrajiny přišli. Více než polovina z nich jsou děti, kluci a holky, kteří by ze všeho nejraději nyní chodili do školy v Kyjevě nebo do skautu v Charkově. Máme nyní příležitost dostát skautskému slibu a zákonu, příležitost vytvářet o malinko lepší svět pro ty, kteří k nám uprchli před krutostí a utrpením. Pojďme se jí chopit, každý a každá v těch možnostech, které právě máme. Dělejme to, na co naše síly stačí, ale neodkládejme to. Mějme odvahu být příkladem, nejen klukům a holkám v našich oddílech, ale i společnosti jako takové, která bude možná stále unavenější a vůle k pomoci v ní bude spíš ubývat. Velkou výzvou bude dlouhodobá a vytrvalá pomoc, u níž zvládneme pokrývat i své potřeby. Máme k tomu ale skvělé předpoklady - skautskou výchovu a skautské společenství.

V mnoha výzvách jsme již jako skauti a skautky obstáli a věříme, že ani ty současné nebudou výjimkou. Pokud se teď s hrdostí ohlížíme na zvládnutí pandemických časů, jsme přesvědčeni, že ani ohlédnutí za aktuální krizí nebude jiné. Věříme vašim schopnostem, odvaze i vytrvalosti, věříme v to nejlepší z vás. 

S díky a stiskem levice,

Vendula Bušková - Véňa
náčelní

Ondřej Vokál - Vokin
náčelník

Josef Výprachtický - José
starosta