Když se učitelka z mateřské školky Eva Hrstková rozhodla splnit si svůj sen a nechat si ušít spacák jako spousta předchozích milovníků hor z okolí Liberce, zjistila, že má smůlu. Paní Jana Červenková, která je tady kdysi začala šít pro své přátele, svoji populární živnost už zavřela a užívala si důchodu.
Spacák pro žábu
„Nezbylo mi nic jiného než si zkusit ušít spacák sama, a tak jsem si od ní nechala poradit. Nakonec jsem se s ní ale domluvila, odkoupila jsem od ní střihy a její živnost jsem vlastně převzala,“ vzpomíná Eva Hrstková. Název firmy i logo vznikly z přezdívky, kterou jí dal před lety manžel. Protože má věčně studené ruce a nohy, říká jí „žába“.
Nicméně žádné velké plány do budoucna si se svými spacáky nedělala, a když se blížil konec rodičovské dovolené, začala uvažovat o návratu do práce. Tehdy se však ve dveřích objevil zákazník, který se zajímal o nanotextilie, a ve spojení s její živností vytušil potenciál. Podnikatel David Pařízek si přišel nechat ušít spacák, a jakmile zjistil, že se Eva Hrstková chce brzy vrátit do školky, rozmluvil jí to a nabídl jí spolupráci.
„Rozhodla jsem se to zkusit, přestože manžel mě před podnikáním varoval. Převzal od tatínka rodinnou firmu, a tak z vlastních zkušeností dobře ví, kolik je to starostí a co všechno to obnáší. Ale já si řekla, že se ke své původní profesi přece můžu kdykoli vrátit,“ vysvětluje mladá žena.
Díky nanovlákenné membráně vyvinuté na liberecké univerzitě teď šijí ve Vratislavicích spacáky, které neprofouknou ani nepromoknou, hřejí nejjemnějším husím prachovým peřím, a především skvěle dýchají, takže se v nich člověk nezpotí.
Rychlý rozvoj
David Pařízek se přidal k Evě Hrstkové v roce 2019, tehdy však společné podnikání jen zlehka zkoušeli. „První rok jsme ušili asi patnáct spacáků, takže to byl spíš jen takový koníček,“ zmiňuje rodilý Brňan, který přesídlil do Liberce. Dnes jich vyrobí přibližně pět set ročně, všechny na zakázku, a přidali i outdoorové oblečení. Samozřejmě taky s nanovlákennou membránou a rovněž na zakázku. Největší zájem je o bundy a vesty, ale v nabídce jsou třeba i sportovní kalhoty nebo sukně či rukavice.
Z podkroví rodinného domu se po prvním roce přestěhovali do jedné pronajaté místnosti ve Vratislavicích nad Nisou a od té doby výrobu postupně rozšiřovali, přičemž každý rok obsadili další místnost. Přibývaly samozřejmě i švadleny.
„Na začátku jsme byli čtyři, dnes je nás dvacet. Doslova jsme se probourávali dál a dál,“ líčí Pařízek, když nám ukazuje propojené průchozí prostory, na jejichž konci funguje společná kancelář, kterou sdílí s Evou Hrstkovou a několika zaměstnanci.
Na stěně tu visí vzorky spacáků, z nichž si mohou zákazníci vybírat. Střihy jsou schopni pro každého upravit na míru a doplnit je i o požadované vychytávky, jako jsou třeba různé kapsy. Jeden z modelů má například rozšířenou prostřední část, a tak ho využívají hlavně lidé, kteří spí na břiše. Pro jeho zvláštní střih byla inspirací jedna ze zákaznic, která přišla s nezvyklým požadavkem – chtěla mít ve spacáku dost místa na koleno, protože je zvyklá spát v takzvané stabilizované poloze, tedy na břiše s pokrčenou levou nohou.
Zvláštní produkty pro vojáky
Nejlevnější spacáky stojí kolem šesti až sedmi tisíc korun, dětské jsou levnější, nejdražší přesáhnou deset tisíc, přičemž horní hranice se pohybuje kolem sedmnácti tisíc. Za investované peníze zákazníci dostávají nejen spacák přesně podle svých požadavků, ale taky s mimořádnými vlastnostmi. Nejlepší membrány světových výrobců předstihne ta česká v prodyšnosti několikrát.
Důležitá je taky voděodolnost, kterou vyjadřuje vodní sloupec. Zatímco deštníky mívají kolem tří až pěti tisíc milimetrů, spacáky s logem žáby nabízejí kolem dvanácti tisíc, a nejnovější materiál, který tady zrovna testují, devatenáct tisíc.
Textilní firmu v Příboru Pařízek s Hrstkovou koupili hlavně proto, aby mohli vyhovět rychle rostoucímu zájmu zákazníků. Nechtěli se dostat do situace, že by se doba dodání protáhla na měsíce. Možná ji ale brzy využijí ještě jinak. Rádi by vyráběli pro českou armádu, a tak podstoupili složitý proces registrace do OSN a NATO.
„Zvládlo se to nečekaně docela rychle. Naší výhodou bylo, že většina našich dodavatelů je lokálních, čímž se zjednodušuje složité prověřování, jestli se za námi někde v pozadí neskrývají nějací zločinci,“ usmívá se Pařízek. Několik zvláštních produktů pro vojáky ve Vratislavicích už vyvíjejí. „Rozhodně by nemělo jít o masovou výrobu, spíš všelijaké malosériové speciality,“ naznačí, ale prozradit o nich víc nemůže.
