Spisovatel Jiří Dvořák spolu s ilustrátorkou Danielou Olejníkovou vytvořili hravého průvodce fascinujícím světem hub. Kniha je určena dětem, ale mnoho zajímavého v ní najdou i dospělí. Houby se totiž nehodí jen do smaženice. Zástupci říše hub se pyšní všemožnými tvary a barvami, jsou propojení, komunikují spolu, dovedou stavět i rozkládat. Existují houby obří i mikroskopické. Bez hub by nebyl kvašený chléb, pivo ani víno. Houbám vděčíme za penicilin, ale také mezi nimi najdeme tiché zabijáky a vytrvalé ničitele.

Jiří Dvořák je dětským čtenářům dobře znám. O přírodě vypráví s osobitou poetikou a humorem. Jeho kniha Jak zvířata spí (Baobab, 2014) patří k oblíbeným kouskům mnoha rodinných knihoven. Myko – Kompletní zpravodaj ze světa hub přibližuje dětem houby skrze hru a vtip. Rozhovory s významnými osobnostmi houbí společnosti, svědectví hub pamětníků nebo třeba básně z pera Danta A. Pečárky. Myko má rozhodně k suchému atlasu daleko. Nahlédnout do knihy můžete zde.

/rozhovor/

Houbaříte rád?

Strašně rád. A vůbec mi nevadí, když nerostou. Jít lesem a dívat se kolem je pro mě mnohem větší radost než pak ty nalezené houby čistit, a třeba i jíst.

Kterými lesy se touláte nejraději?

Letními a podzimními. Zvlášť takhle v říjnu ve smíšeném lese se na ty barvy a světlo a chvění pavučin nemůžu vynadívat. A to mi ještě spousta krásných věcí uteče kvůli hledání hub!

Češi jsou houbařskou vášní pověstní. Houbaří i ti, kteří houby nejedí. Dalo by se předpokládat, že toho v porovnání s ostatními národy víme o houbách docela hodně. Co vás tedy vedlo k tomu, věnovat se ve své nové knize právě houbám?

E-mail od mého nakladatele Juraje Horvátha. Stálo v něm: Nechtěl bys napsat něco o houbách?

To byl ale jenom začátek…

Pak nastala dlouhá fáze přemýšlení a samostudia. Bylo jasné, že výsledkem nemá být dětský atlas rostlin – ale přijít na to, co tím výsledkem být má, mi zabralo dost času. Když mě konečně napadlo, že by to mohl být časopis, který píšou houby, bylo to, jako kdybych našel hřiba královského. Což mám, doufám, ještě před sebou.

A co to samostudium?

Ve škole jsme houby probírali jenom zběžně – ostatně jsem vystudovaný rostlinný biotechnolog, ne houbový. Takže mi nezbylo než se obklopit knížkami a skripty všeho druhu a nasávat znalosti jako... no jako houba. A pak, jednou o prázdninách, si hlava řekla, že už chce psát – a celou tu knížku ze sebe na jeden zátah vysypala.

S Danielou Olejníkovou jste spolupracoval už na knihách Havětník (Baobab, 2015) a Bydlíme (Baobab, 2019). V Myku ilustrace přinášejí celou řadu vtipných situací a mikropříběhů. Měl jste při psaní představu o tom, jak by měly vypadat?

Samozřejmě že měl, tu má autor asi vždycky. O to větší překvapení zažije, když poprvé uvidí text s obrázky. S Danielou, naštěstí, jsou ta překvapení příjemná.

Myko nás nabádá, abychom si z hub vzali příklad. Co bychom se my lidé měli od hub naučit?

Třeba to, že když se na mnoho starostí, smutků a trápení, které nám nedají spát, podíváme trochu zdálky, zjistíme, že jde vlastně o houby… Nebo to není od hub?

Knihu můžete objednat u nakladatele Baobab

Jiří Dvořák

(*1970, Frýdlant) absolvoval obor rostlinné biotechnologie na Vysoké škole zemědělské, kde pochopil, že vědcem nebude. Pracoval jako korektor a později jako redaktor v řadě periodik, nyní je šéfredaktorem časopisu Naše krásná zahrada. Svou náklonnost k biologii a k dobrodružství spojil v psaní knih, v nichž často prostřednictvím příběhů vypráví o přírodě. Mezi jeho nejznámější knihy patří Rostlinopis (Baobab, 2012), Jak zvířata spí (Baobab, 2014), Havětník (Baobab, 2015) nebo Bydlíme (Baobab, 2019). Byl několikrát oceněn v soutěži Zlatá stuha za knižní tvorbu pro děti a mládež, byl nominován na Magnesii Literu za dětskou literaturu, za rozhlasové pohádky získal cenu Grand Prix Bohemia. Žije v Praze, rád fotografuje, spí a mlčí.

Daniela Olejníková

(*1986, Bratislava) je slovenská výtvarnice a ilustrátorka. Absolvovala studium grafiky na VŠVU v Bratislavě v Ateliéru ilustrace pod vedením prof. Dušana Kállaye. Se svými kresbami se od roku 2005 zúčastnila více než deseti výstav, dvakrát získala ocenění v soutěži Nejkrásnější knihy Slovenska. Vydala autorskou knihu Liek pre Vĺčika (ASIL, 2013). S Jiřím Dvořákem spolupracovala na knize Bydlíme (Baobab, 2019), která získala první místo v soutěži Nejkrásnější česká kniha v kategorii pro děti a mládež, a Havětník (Baobab, 2015), jež byla v roce 2017 oceněna Zlatým jablkem na Bienále ilustrací Bratislava.