(Jak) mluvit se (skautskými) holkami a kluky o válce?

Pokud si s nadcházejícími schůzkami a výpravami kladete tuhle otázku, přinášíme vám pár tipů, které mohou pomoci nabýt alespoň základní jistotu v nelehkém tématu.

Je pravděpodobné, že kolem holek a kluků v našich oddílech, ať už jsou mladší či starší, téma války na Ukrajině již proběhlo, že ho zaregistrovali. Mnozí sledují sociální sítě nebo přímo zpravodajství, jiní chvíli jeli autobusem nebo autem, kde běželo rádio, dalším doma běžela televize při vypravování do školy. A je nepravděpodobné, že je téma války nijak nezasáhlo. Ať už útržkovité či ucelené zprávy o dění jsou něčím novým, něčím, co bezprostředně po náročném pandemickém období znovu vnáší nejistotu do jejich života.

Jak reagovat, když holky a kluci téma přinesou na naši schůzku?

  • Nepřehlížejme jejich potřebu o tématu mluvit. Věnujme čas společnému povídání, i kdyby to mělo být na úkor jiného naplánovaného programu. Ten by si holky a kluci stejně nejspíš neužili, pokud prožívají něco jiného.
  • Buďme dobrými posluchači a ukažme jim, že nás zajímá, co si myslí a co cítí.
  • Vyptejme se, co o tématu vědí, co už stihli pochytit. Může to být dobrý odrazový můstek pro naše další povídání.
  • Doplňme jejich informace o věcný popis toho, co se děje. Pokud mají otázky, pravdivě a věcně na ně odpovězme. Volme jazyk i hloubku informací úměrně jejich věku. Nechceme, aby holky a kluci odcházeli z rozhovoru s ještě větším strachem z války. Nesnižujme vážnost války, ale mějme na paměti, že není třeba, aby zejména ti mladší znali všechny krvavé detaily toho, co se děje.
  • Držme se faktů, aniž bychom příliš mluvili o rozsahu dopadu. Nepředvídejme, co se může stát dál, ani nemluvme o tom, jak hrozné věci se mohou v budoucnu dít.
  • Pokud se chceme podělit o své názory, promluvme si o tom, jak obecně vnímáme válku. Dejme jasně najevo, že násilí není dobrý způsob, jak vyřešit konflikt, stejně jako není v pořádku porušování práv druhých a práv mezinárodních.
  • Povzbuzujme u holek a kluků soucit s těmi, kterých se válka bezprostředně dotýká. Mnohdy je nemusí mít úplně daleko, možná ve třídě, možná přímo v oddíle mají ukrajinské kamarády. A nejen ty, i s ruskými dětmi se mnozí z nich mohou setkávat. Ani ty nemají nic společného s agresí a samy mohou mít také strach o své blízké.
  • Mluvme s nimi o tom, co můžeme pro lidi zasažené válkou udělat, jaké máme možnosti jako oddíl, ale také jako jednotlivci. Může jít o finanční příspěvek na některou z veřejných sbírek, materiální pomoc, nebo jen prosté pochopení, soucit a připravenost pomoci v budoucnu, jakmile to bude třeba.
  • Zejména skauty, skautky a starší veďme k tomu, kde hledat ověřené informace, případně jak si je ověřovat a rozeznat je od fake news. I dezinformační válka je součástí tohoto konfliktu a holky a kluky máme vybavit k tomu, aby jí nepodlehli.
  • Ukažme dobré lidi, kteří pomáhají. Poukažme na jejich službu, aby holky a kluci věděli, že i když je na světě pár špatných lidí, existuje mnohem více těch laskavých a podporujících se.
  • Ujistěme holky a kluky v tom, že je spousta profesionálů, kteří se starají o bezpečí naše i druhých - vojáci, státníci, policisté, lékaři a zdravotní sestry a mnozí další.
  • Buďme jim dobrým příkladem. Pro holky a kluky je důležité vidět, jak se k věci stavíme my sami. Jak pracujeme s vlastními obavami, že se dokážeme jasně postavit na stranu těch, kteří trpí, případně aktivně hledáme cesty, jak pomoci. I takový vzor jim pomůže vyrovnat se s vlastními obavami.

Mám na schůzce otevřít téma války na Ukrajině sám/a?

Bezpochyby nejednoduchá otázka. Jak jsme psali výše, je nepravděpodobné, že by holky a kluci o válce nevěděli, že by se jich zprávy o ní už nedotkly.

Pokud si nejste jisti tím, zda téma otevřít, nechte to na holkách a klucích. Zeptejte se na začátku schůzky, jak se mají, co během dne zažili, jak se jim daří. Jestli někdo z nich téma války prožívá, nejspíš ho zmíní a pojmenuje, další se možná přidají. Pak už můžete postupovat podle bodů výše. Pokud téma nezazní, možná zatím není nezbytné ho s nimi otevírat.

Co je ještě dobré vědět?

  • Je možné, že více úzkostné děti nebudou chtít jít na schůzku a budou chtít být s rodinou. Respektujme to.
  • Pokud na schůzce pozorujete u někoho větší úzkost, výraznější změnu chování apod., upozorněte rodiče. A pokud je to zřejmé, řekněte jim, že úzkost nejspíš plyne z toho, co kolem sebe slyší o válce, a doporučte navázat rozhovorem doma.

Naše skautská služba nás postavila před novou, nelehkou výzvu - být oporou holkám a klukům v době, kdy se slovo válka skloňuje všude kolem. Zároveň za sebou máme náročné covidové období. Možná ale právě během něj jsme si dokázali, že výzvám umíme čelit a že v tom skautské holky a kluky nenecháme. I nadále se vám budeme snažit nabízet podporu v tom, jak společenské dění, které naši činnost nutně ovlivňuje, v oddílech uchopit.

Další tipy si můžeme vzájemně sdělovat v tomto tematickém vláknu v celostátní činovnické facebookové skupině SkautFórum.

Živé vysílání

Na toto téma proběhlo také živé vysílání S Petrou Wünschovou z Centra LOCIKA, které se zabývá duševním zdravím dětí. Můžete se podívat na jeho záznam.

Bára Tichavová - Rozárka
místostarostka a zpravodajka pro program

Zdroj: verywellfamily.com