Skautský rok nabízí spoustu podobných situací. Rozhodnutí mají konkrétní důsledky a právě ty nám dávají možnost učit se. Práce s chybou je proto důležitou součástí skautské výchovy. Co ale ve chvíli, kdy chybu udělá vedoucí?
Začátek skautského roku je dobrým momentem pro zastavení se a pohled nejen na to, jaká pravidla nastavujeme dětem, ale také na to, jak fungujeme mezi sebou jako vedoucí. Máme jasno v tom, kdo za co odpovídá? Víme, co od sebe navzájem očekáváme? A máme prostředí, ve kterém je možné chybu přiznat a společně ji řešit?
S postupujícím rokem přitom může ubývat trpělivosti. Zvlášť když máme pocit, že někdo z vedoucích něco nezvládl tak, jak měl. Když se do toho přidá časový tlak, únava nebo stres z nečekané situace, je snadné sklouznout od hledání řešení k hledání viníka. Místo toho, abychom přemýšleli, co se stalo a jak situaci napravit, začneme si připomínat, co mělo být jinak.
Trpělivost, kterou se snažíme mít vůči dětem, tak najednou mezi vedoucími mizí. Vzájemná očekávání se mohou rozcházet, nejistota narůstá a vzniká půda pro konflikt. To všechno se přitom může postupně promítnout i do toho, jak funguje celý oddíl.
Bezpečné prostředí začíná u týmu
Základem bezpečného prostředí pro děti je dobře fungující tým vedoucích. Potřebujeme mít nastavená pravidla, kterým každý rozumí, ví, proč existují, a může se s nimi ztotožnit. Nejde přitom jen o pravidla pro děti. Stejně důležité je vědět, jak spolu fungujeme my vedoucí. O nastavování pravidel s dětmi se můžete více dočíst v časopise Skauting.
Pro fungování vedoucích směrem k oddílu nebo středisku může být užitečným nástrojem také dobrovolnická dohoda. Pomáhá otevřeně pojmenovat role, odpovědnosti, motivace a očekávání nebo způsoby komunikace a vytváří společný základ pro fungování týmu. Na některé body je možné si sednout společně v týmu a sdílet své pohledy, jiné je nejlepší probrat vždy jeden na jednoho s vedoucím oddílu či střediska.
Společné vyjasnění představ o našem zapojení nám dává oporu a „bezpečný rámec“, ke kterému se můžeme vrátit, když věci nejdou podle plánu nebo když řešíme, co od sebe navzájem potřebujeme.
Otevřená komunikace snižuje nejistotu a pomáhá předcházet nedorozuměním. Zároveň může zvyšovat spokojenost v týmu a ta se následně promítá i do atmosféry, kterou vytváříme dětem.
Chyby se budou stávat. Důležité je, co s nimi uděláme. Můžeme hledat viníka, nebo můžeme hledat příčinu, pojmenovat, co potřebujeme změnit, a vzít si ze situace něco pro příště. Právě tak vytváříme prostředí, ve kterém se lidé nebojí převzít odpovědnost, přiznat chybu a učit se z ní.
Pokud se v oddíle setkáte s chybou, průšvihem nebo skoroprůšvihem, který by mohl posloužit ostatním k poučení, budeme rádi, když jej nasdílíte prostřednictvím dotazníku na webu. I zkušenost, která nebyla příjemná, může pomoci někomu jinému podobné situaci předejít.
Toto téma se váže k 7. bodu Kodexu jednání dospělých .
Matylda Klosová
